Zdravotní sestry se musí začít vzdělávat jinak
Podtitulek: Evropská unie požaduje, aby studentky nejprve absolvovaly střední školu s maturitou
Praha - Zdravotní sestry budou mít po vstupu republiky do Evropské unie vážné problémy, pokud se budou chtít uplatnit v zahraničí.
Jejich příprava, která se dosud uskutečňuje především na středních zdravotnických školách, není totiž v souladu s požadavky Bruselu. Ten před časem vydal doporučení pro takzvaná chráněná povolání, mezi něž zdravotní sestry patří. V něm se praví, že na tuto specializaci se mají studentky hlásit nejdříve v sedmnácti letech a musí už mít za sebou střední školu ukončenou maturitou. Odborné studium pak musí trvat nejméně tři roky. Už teď je zřejmé, že do roku 2004, kdy by měla země do Evropské unie vstoupit, se tyto požadavky splnit nepodaří.
„Není možné stihnout, aby v době vstupu země do unie odcházeli do praxe absolventi škol, kteří budou mít vzdělání v souladu se směrnicemi Bruselu,“ říká Ivanka Kohoutová, ředitelka odboru ošetřovatelství Ministerstva zdravotnictví. Změny jsou však podle ní nutné. „Povedou ke změně stavu vzdělávání zdravotnických pracovníků, který je u nás deformován,“ míní Kohoutová.
Česko je dnes jedinou evropskou zemí, kde lze studovat zdravotnickou školu už od patnácti let. Jde o pozůstatek z doby druhé světové války, kdy se systém jejich vzdělávání urychlil. Po válce se Evropa vrátila k praxi, kdy dívky nejprve absolvují střední školu a teprve poté odborné studium.
Odborníci se přou: Potřebují mít zdravotní sestry vysokou školu?
Evropská unie tvrdí: Příprava zdravotních sester v Česku začíná příliš brzy a je nutné ji změnit. Ministerstvo zdravotnictví proto už před časem připravilo zákon o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Ten však v odborných kruzích nemá velkou podporu. Pro lékaře a sestry by totiž znamenal velkou změnu. A pro střední zdravotnické školy útlum.
V zahraničí dívky běžně vystudují střední školu a až poté nastupují na odbornou specializaci. Vzdělání trvá další nejméně tři roky a většinou ho nabízejí vysoké školy.
České sestry se čtyřmi roky středoškolského studia mají handicap: Západní Evropa jejich vzdělání příliš neuznává. Dívky sice odcházejí za lepšími platy i zkušenostmi do zahraničí, v tamních nemocnicích ovšem často vykonávají jen méně zodpovědnou práci, která přísluší ošetřovatelkám.
„Na sestřičku“ lze už dnes studovat i po maturitě - na dvou fakultách vysokých škol. Mnoho středních zdravotnických škol už otevřelo i vyšší odborné studium. „Ani programy vyšších škol však požadavky EU zcela nesplňují,“ podotýká Ivanka Kohoutová z Ministerstva zdravotnictví.
Někteří odborníci míní, že by prodloužené studium oboru neprospělo. „Mohlo by to odradit hodně zájemců,“ soudí Michal Musílek, ředitel střední zdravotnické školy v Novém Bydžově.
Mnoho studentek jde podle něj na zdravotní školy proto, že se chtějí vyhnout náročné středoškolské matematice a fyzice. „Toho je u nás méně, ale zato máme latinu, a řadu odborných předmětů. Dívky, když nebudou střední zdravotnické školy, půjdou raději na učiliště než na gymnázium. Z učiliště ovšem nebudou mít maturitu a znovu se sestřičkami nebudou moci stát,“ dodává Musílek.
Musílek pochybuje, zda je nutné, aby sestry studovaly vysoké školy. „Navíc - mnoho z nich si střední zdravotnickou školu vybírá, protože jsou ještě plné ideálů. Nízký plat ve zdravotnictví či náročnost práce jsou pro ně druhořadé. Pokud budou o tom, zda se stát sestřičkou, přemýšlet později, většinou raději zamíří jinam,“ říká Musílek.
Právě věk - dívky se rozhodují pro poslání zdravotních sester v patnácti letech - je ovšem podle odborníků příliš nízký. „Chodí na praxe do nemocnic, kde se setkávají s bolestí. Nemohou na to být psychicky připravené ani dost fyzicky zdatné,“ upozorňuje Jana Dvořáková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
To, v jaké podobě a kdy by mohl nový zákon vstoupit v život, zatím není jasné. I když jde o normu, jejíž vznik si vyžádal plán vstupu do EU, v tomto volebním období už se s ní spíše nepočítá.
Simona Holecová, Hospodářské noviny, 9.5.2002