představenstvo ČLK přidělilo testu Postgraduální medicíny v systému kontinuálního vzdělávání lékařů ocenění ve výši 6 kreditů, které získáte po jeho správném zodpovězení. Na odpovědním lístku označte odpověď, kterou považujete za správnou (nemusí být pouze jedna), a lístek odešlete na adresu redakce.
Ze správných odpovědí vylosujeme pět z vás, které odměníme hodnotnými publikacemi z nakladatelství Grada Publishing
1. Mezi nepříznivé prognostické ukazatele u pacientů s nestabilní AP patří:
a) přítomnost pozitivity troponinu I,
b) přítomnost depresí ST úseků na EKG,
c) přítomnost dysfunkce levé komory,
d) přítomnost nových negativních vl
T na EKG.
2. Urgentní koronarografie je u pacientů s nestabilní AP indikována vždy:
a) při depresích ST úseků na EKG,
b) při hypotenzi i přes normovolemii,
c) při negativních T vlnách na EKG,
d) při opakovaných, protrahovaných anginózních bolestech i přes léčbu.
3. PCI (trombolytickou léčbu) je třeba provést:
a) do 2 hodin od vzniku IM,
b) do 6 hodin,
c) do 12 hodin,
d) do 36 hodin.
4. Kyselina acetylsalicylová se podává:
a) v počátku všech IM, nejsou-li kontraindikace,
b) pouze neuvažuje-li se o podání trombolytika,
c) pouze neuvažuje-li se o PCI,
d) pouze nepočítá-li se s podáním heparinu.
5. Před uvažovanou PCI u IM se podává:
a) heparin,
b) kyselina acetylsalicylová,
c) oba uvedené,
d) žádný z nich, neboť tyto léky budou podány během PCI.
6. Trombolytická terapie se podává u:
a) IM s elevacemi úseku ST,
b) IM bez elevací ST,
c) nestabilní anginy pectoris,
d) u všech uvedených.
7. Průtok TIMI III znamená:
a) zpomalený průtok věnčitou tepnou,
b) normální průtok,
c) uzávěr tepny,
d) plnění pomocí kolaterál.
8. Clopidogrel:
a) podává se pouze, nelze-li užít ASA,
b) má rychlý nástup účinku ve srovnání s ticlopidinem,
c) podává se u IM společně s ASA,
d) na rozdíl od ASA se po PCI podává většinou 1 měsíc.
9. Rychlost postupu nekrózy v myokardu je ovlivněna:
a) přítomností kolaterál v koronárním řečišti,
b) úplností a délkou přerušení koronárního průtoku,
c) aktuální spotřebou kyslíku v myo kardu,
d) všechny uvedené odpovědi jsou správné.
10. Diagnózu Q infarktu myokardu je možné obvykle stanovit po uplynutí:
a) 45 minut od začátku příznaků,
b) 72 hodin od začátku příznaků,
c) 12-24 hodin od začátku příznaků,
d) časový údaj není důležitý.
11. Jako akutní označujeme infarkt v časovém rozmezí:
a) 6 hodin-7 dnů,
b) 2 dny-14 dnů,
c) 1 den-21 dnů,
d) 4 hodiny-21 dnů.
12. Pro diagnózu akutního infarktu myokardu je rozhodující:
a) přítomnost patologického kmitu Q na EKG,
b) přítomnost klinických známek ischémie myokardu + akutních ischemických EKG změn,
c) typický vzestup a pokles troponinu, resp. CK-MB společně s klinickými známkami ischémie myokardu a/nebo akutními ischemickými změnami EKG,
d) zvýšení troponinu, resp. CK-MB minimálně 3x proti horní hranici normálu.
13. Nejvíce specifickým ukazatelem nekrózy srdečního svalu je:
a) zvýšení myoglobinu,
b) zvýšení CK-MB,
c) zvýšení troponinu I, resp. T,
d) zvýšení AST společně s LDH.
14. Infarkt myokardu bez elevací ST v iniciálním stádiu:
a) má vyšší hospitalizační mortalitu než ostatní infarkty,
b) obvykle se vyvíjí v tzv. non-Q infarkt,
c) není indikován k provedení časné koronarografie,
d) není provázen zvýšením troponinu.
15. Ischemická bolest na hrudi při infarktu myokardu:
a) obvykle trvá více než 20 minut,
b) vzniká vždy po námaze,
c) je vždy přítomná,
d) ustupuje zpravidla po podání nitroglycerinu.
16. Bolest na hrudi muskuloskeletálního typu:
a) je nejméně častou příčinou bolestí na hrudi,
b) je většinou špatně lokalizovatelná,
c) často závisí na poloze nemocného,
d) propaguje se často do levé paže.
17. Nejčastějším symptomem akutní plicní embolizace je:
a) kašel,
b) dušnost,
c) hemoptýza,
d) otoky dolních končetin a zvýšená náplň krčních žil.
18. Nemocný s incipientním kardiogenním šokem při akutním infarktu myokardu:
a) má mít urgentně zavedenou balónkovou kontrapulsaci,
b) má být co nerychleji transportován k urgentní koronarografii,
c) má být co nejrychleji léčen trombolýzou,
d) má být vždy léčen preventivně antiarytmiky.
19. Časná infarktová perikarditida:
a) vyskytuje se u cca 20 % infarktů myokardu,
b) je absolutní indikací k přerušení antikoagulační léčby,
c) léčí se běžnými analgetiky (např. nesteroidní antirevmatika),
d) objevuje se typicky do 14 dnech od vzniku infarktu myokardu.
20. Ruptura mezikomorového septa u akutního infarktu myokardu:
a) v době reperfuzní léčby se již nevyskytuje,
b) zpravidla se objevuje 3-5 dnů od vzniku infarktu,
c) typicky nevede k vniku hemodynamické nestability,
d) je léčena výlučně farmakologicky.
Řešení testu 5/2002:
1b, 2d, 3c, 4d, 5c, 6c 7cd, 8c, 9ab, 10cd, 11acd, 12b, 13d, 14b, 15a, 16abd, 17c, 18a, 19a, 20a
Výherci knihy z čísla 5/2002:
MUDr. Jana Antošová,
MUDr., Martina Tomanová, MUDr. Renata Kelnarová, MUDr. Jaroslava Horská,
MUDr. Jana Hajčičová