farmakologie
Vážení čtenáři,
představenstvo ČLK přidělilo testu Postgraduální medicíny v systému kontinuálního vzdělávání lékařů ocenění ve výši 6 kreditů, které získáte po jeho správném zodpovězení. Na odpovědním lístku označte odpověď, kterou považujete za správnou (nemusí být pouze jedna), a lístek odešlete na adresu redakce.
Ze správných odpovědí vylosujeme pět z vás, které odměníme hodnotnými publikacemi z nakladatelství Grada Publishing
1. Pozitivní list je definován jako seznam léčiv:
a) která je v daném zařízení možné používat bez dalších omezení a která musí mít nemocniční lékárna zařízení na skladě,
b) která nelze v daném zdravotnickém zařízení používat bez schválení vedoucím pracovníkem,
c) která musí mít lékárna zdravotnického zařízení vždy na skladě,
d) která jsou nezbytná pro zajištění základní léčby v daném státě.
2. Definovaná denní dávka je:
a) doporučená dávka pro léčbu dospělého pacienta daným léčivem,
b) technická jednotka sloužící k vyjádření spotřeby léčiv,
c) stanovována jednotlivými státy pro svou potřebu,
d) mezinárodně platná jednotka.
3. ATC klasifikace:
a) zařazuje každou účinnou látku do skupiny podle cílového anatomického systému, terapeutické a chemické skupiny,
b) je používána ke třídění léčiv pouze v ČR,
c) je doporučena SZO k celosvětovému používání,
d) zařazuje výrobní přípravek látku podle farmakoterapeutické skupiny.
4. Oscilace hladin léčiva je běžným jevem při:
a) perorálním opakovaném podávání neretardovaného přípravku,
b) perorálním opakovaném podávání přípravku s řízeným uvolňováním,
c) opakovaných 30-minutových i. v. infúzích, aplikovaných každých 12 hodin,
d) kapénkové i. v. infúzi o stabilní rychlosti.
5. Velikost oscilací hladin systémově účinkujícího léčiva je přímo úměrná k:
a) dávce léku,
b) dávkovému intervalu,
c) rychlosti vstřebání podaného léčiva,
d) rychlosti eliminace léčiva.
6. Doba dosažení ustáleného stavu (oscilací) hladin léčiva závisí na:
a) dávce léku,
b) dávkovém intervalu,
c) rychlosti vstřebání podaného léčiva,
d) rychlosti eliminace léčiva.
7. Dvojnásobná dávka beta-laktamového antibiotika:
a) prodlouží účinek léku dvojnásobně,
b) prodlouží účinek léku o jeden poločas,
c) neovlivní délku účinku léku,
d) zkrátí účinek léku o jeden poločas.
8. Terapeutické monitorování hladin léčiva (TDM) se doporučuje provést mj.:
a) u léčiva se širokým terapeutickým rozmezím hladin a zanedbatelnou toxicitou,
b) po přímém změření účinku podaného léčiva,
c) při možnosti výrazné interindividuální variability kinetických parametrů léčiva,
d) i tehdy, když není k dispozici analytická metoda.
9. Odběr biologického materiálu z důvodu TDM se obvykle provádí:
a) před podáním další dávky léku,
b) po podání další dávky léku, a to ve fázi jeho absorpce a distribuce,
c) po podání další dávky léku a proběhlé distribuci léčiva v organismu,
d) kdykoli, neboť doba odběru je lhostejná.
10. Který z níže uvedených léků snižuje clearance digoxinu:
a) mexiletin,
b) prokainamid,
c) chinidin,
d) nifedipin.
11. Všechny níže uvedené léky mají interakci s warfarinem s výjimkou:
a) fenytoin,
b) rifampicin,
c) cimetidin,
d) ciprofloxacin.
12. Modelovým substrátem pro izoenzymy cytochromu P-450 může být:
a) kofein,
b) rifampicin,
c) dextrometorfan,
d) ketokonazol.
13. Aktuální aktivitu enzymů lze stanovovat:
a) pomocí modelových léčiv,
b) genotypováním,
c) podle výskytu NÚL při léčbě pacienta,
d) podle účinnosti používaných léčiv.
14. Výrazně snížená enzymová aktivita (u pomalých metabolizátorů) se může projevit u léčiv:
a) s více metabolickými cestami eliminace,
b) s úzkým terapeutickým oknem,
c) neprojevují se při léčbě,
d) proléčiv s aktivními metabolity.
15. Pro izoenzym 2D6 cytochromu P-450 platí:
a) je snadno indukovatelný množstvím léčiv,
b) v naší populaci je okolo 7 % PM,
c) v populaci se vyskytují ultrarychlí metabolizátoři,
d) genetický polymorfizmus nemá vliv na farmakoterapii.
16. Nemocný s alergickou rýmou byl pro respirační infekci současně léčen terfenadinem a erytromycinem. Která klinická situace se může u nemocného vyskytnout:
a) krvácivý stav,
b) městnavé srdeční selhání,
c) snížená biologická dostupnost erytromycinu,
d) Stevensův-Johnsonův syndrom.
17. Nemocný s fibrilací síní a chronickým srdečním selháním je léčen digoxinem, warfarinem a furosemidem. Nejčastější příčinou hemokoagulační poruchy se zvýšenou hodnotou INR je:
a) předávkování warfarinu,
b) interakce digoxinu s warfarinem,
c) interakce furosemidu s warfarinem,
d) použití volně prodejných léčiv.
18. Při selhání ledvin redukujeme dávky:
a) ampicilinu,
b) penicilinu,
c) aminoglykosidů,
d) doxycyklinu.
19. U jaterního onemocnění provázeného portosystémovými zkraty se vliv prvního průtoku játry nejvýrazněji uplatňuje u:
a) morfinu,
b) lidokainu,
c) aminoglykosidů,
d) digoxinu.
20. Snížená glumerulární filtrace snižuje výrazně eliminaci:
a) lithia,
b) gentamicinu,
c) amitriptylinu,
d) tramadolu.
Řešení testu 1/2002: 1c, 2d, 3c, 4a, 5d, 6c, 7a, 8b, 9a, 10a, 11c, 12a, 13c, 14a, 15c, 16c, 17c, 18a, 19d, 20a.