Podle nové právní úpravy zákoníku práce, provedené zákonem č. 436/2004 Sb., musí být část dovolené v rozsahu 4 týdnů vyčerpána nejpozději v příštím kalendářním roce, jinak nárok na tuto dovolenou zaniká. Pokud by zaměstnavatel neurčil její čerpání ani do 31. října příštího kalendářního roku, nastává její čerpání ze zákona, a to prvním následujícím pracovním dnem, ovšem za předpokladu, že tomuto čerpání nebrání překážky v práci, při nichž nelze dovolenou čerpat, především doba pracovní neschopnosti a doba čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené. Upozorňuji, že k čerpání dovolené ze zákona nedojde za předpokladu, když zaměstnavatel určí nejpozději do 31. října příštího kalendářního roku nástup na dovolenou tak, aby zůstatek nevyčerpaných 4 týdnů dovolené z loňského roku byl vyčerpán nejpozději do 31. prosince roku následujícího. Bude-li zaměstnavatel určovat v říjnu letošního roku svému zaměstnanci dobu čerpání nevyčerpané části ze 4 týdnů dovolené z roku 2004, měl by brát v úvahu i riziko, které může zaměstnance poškodit. Riziko spočívá v tom, že pokud by nástup na dovolenou byl určen až na samý konec roku 2005, mohl by nárok na dovolenou zaměstnanci zaniknout, jestliže v době určené k čerpání dovolené ji nebude moci čerpat z důvodu pracovní neschopnosti nebo jiných překážek v práci, při nichž dovolenou nelze čerpat. Zcela jiná situace nastává, pokud zaměstnanec nevyčerpá jen tu část dovolené z loňského roku, která přesahuje 4 týdny dovolené z roku 2004. Nebude-li tato část dovolené vyčerpána ani do konce letošního kalendářního roku, může být s písemným souhlasem zaměstnance vyčerpána až do konce dalšího, tj. přespříštího roku, tedy tato část dovolené z roku 2004 může být přesunuta až do roku 2006. V případě, že by k dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nedošlo, bude zaměstnanci za tuto část dovolené, nebude-li vyčerpána do konce roku 2005, poskytnuta náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši průměrného výdělku (§ 110 b, odst. 3 zákoníku práce), a nastane tak stejný stav jako před účinností novely zákoníku práce provedené zákonem č. 436/2004 Sb., kdy se tak postupovalo k celé nevyčerpané dovolené.
U zaměstnanců, kteří mají nárok na dodatkovou dovolenou podle § 105 zákoníku práce, musí být i nadále přednostně čerpána tato dodatková dovolená, neboť tak stanoví § 110 b, odst. 6 zákoníku práce. V této souvislosti upozorňuji, že náhradu mzdy za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou nelze poskytnout. Povinnost zaměstnavatele určit čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v roce se nevztahuje na zaměstnance, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli netrval po celý kalendářní rok nebo jemuž nevznikl v příslušném kalendářním roce nárok na 4 týdny dovolené, a to z důvodu krácení dovolené pro překážky v práci, neomluveně zameškané směny apod. Vzhledem k tomu, že doplnění ustanovení § 109, odst. 2 zákoníku práce, které provedl zákon č. 436/2004 Sb., se vztahuje jen na postup uvedený v ustanovení § 109, odst. 2, věta druhá, pak u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr netrval po celý předchozí kalendářní rok nebo jim v něm nevznikl nárok na 4 týdny dovolené, nárok na tuto dovolenou paradoxně nezaniká. V důsledku novelizace zákoníku práce účinné od 1. října 2004 mohou nastat situace, že zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené, které si svoji dovolenou nevyčerpaly po ukončení mateřské dovolené, na ni mohou ztratit nárok. Požádá-li podle ustanovení § 108, odst. 4 zákoníku práce zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, která je vymezena v ustanovení 157 odst. 1 zákoníku práce, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Je to jeden ze dvou případů, kdy dobu čerpání dovolené určuje zaměstnanec. (Druhým je právě čerpání dovolené od prvého pracovního dne měsíce listopadu za minulý rok, když její čerpání zaměstnavatel nenařídil.) Často se však stává, že ženy o čerpání dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, nepožádají. Do 30. září 2004 platilo, že jestliže dovolená na zotavenou není vyčerpána ani do konce příštího kalendářního roku, a to z důvodu, že žena čerpá rodičovskou dovolenou, byla jí poskytnuta náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Od 1. října 2004 se však zásadně změnila situace a ženě, ale i muži na rodičovské dovolené, hrozí zánik nároku na nevyčerpanou dovolenou za rok 2004. Rodičovská dovolená představuje překážku v práci, při níž nelze čerpat dovolenou, a proto ani zaměstnavatel nemůže do 31. října určit nástup na dovolenou z roku 2004 a nelze ani zajistit, aby byla dovolená čerpána od prvého následujícího pracovního dne po 31. říjnu 2005. Nárok na dovolenou by tak 31. prosince 2005 zanikl přímo ze zákona.