Ostrava - Případy, kdy sanitka veze člověka do jiné nemocnice, než chtěl on sám, nejsou ojedinělé. Jindy zase záchranka vyhoví, ale pacienta odmítne zdravotnické zařízení. Přestože nemocný má právo volby, to z různých důvodů nebývá vždy naplněno. “ Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění i o zdraví o péči lidu má pacient právo vybrat si lékaře i odborné pracoviště. Záchranná služba by to měla respektovat. V případě, kdy pacient nekomunikuje, se může vyjádřit i rodinný příslušník, ale je nutno brát ohled na zdravotní stav, “ vysvětluje právník Jaroslav Vašut z odboru zdravotnictví na ostravském magistrátu. Podle něj mohou také nastat situace, kdy má nemocnice plno nebo v ní neslouží odborný lékař, jehož nemocný potřebuje. A Ostrava se svými čtyřmi nemocnicemi je navíc rozdělena do spádových oblastí, jimiž se zdravotníci řídí. “ Rajonizace byla provedena z praktických důvodů, aby pomoc byla co nejefektivnější. Ale právo na volbu dává zákon, tedy předpis vyšší právní síly, “ dodává Vašut. Rozpor mezi respektováním spádových oblastí a svobodnou volbou lékaře připouští i ředitel Územního střediska záchranné služby Roman Gřegoř. “ Člověk má právo na výběr, ale záleží na spoustě okolností. Absolutní prioritou je zdravotní stav pacienta - když potřebuje okamžitou pomoc, jedeme do nejbližšího zařízení, pak se může jednat o převozu jinam, “ říká Gřegoř. Rychlá záchranná služba navíc musí být na místě do 15 minut, což jí neumožňuje vždy odvézt pacienta podle jeho přání. “ Ale když to jde, snažíme se vyhovět, “ zdůraznil Gřegoř.
Podle zdravotnice, která u záchranky pracuje přes dvacet let a dobře zná současnou praxi, někteří lékaři záchranné služby či nemocnice respektují pacienta, ale jiní se striktně řídí rajonizací. “ A tak třeba člověk z Ostravy 3 chce do Poruby, my ho tam přivezeme, a oni nám nadají a pošlou ho do Vítkovic. Nebo vezeme případ z Hrabůvky na Fifejdy, protože se tam dotyčný už léčil, ale odtamtud nás pošlou jinam. Je to trochu Kocourkov, xkrát jsem to zažila, i na vlastní kůži, “ podotýká sestřička, která nechce být jmenována. Zůstat v anonymitě si přejí i pacienti, kteří nechtějí proti sobě popudit zdravotníky či nemocnici. “ Chtěl jsem na Fifejdy, kde to znám a věřím doktorům, ale ten saniťák říkal - doktor už vám vypsal Vítkovice, tam patříte, tak jedete tam. A víc se se mnou nebavili, “ popisuje muž, jehož před časem s úrazem odvážela sanitka. Mladá žena s dítětem, které postihly horečky a otoky, zase žádala o odvoz do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, ale neuspěla. “ Nevěděla jsem přesně, jestli si můžu říci, jaký špitál chci. Teď už to vím, a pokud nastane podobná situace, budu trvat na svém, “ podotýká vysokoškolačka.
Podle právníka ostravského odboru zdravotnictví si lidé na tento problém oficiálně už dlouho nestěžovali. “ Ale chápu, že taková situace je pro pacienta složitá. Může pak požádat o přeložení do zařízení, kde by chtěl být léčen, “ dodává Vašut.
Silvie Kleková, Moravskoslezský deník, 9.8.2002