Třicet korun třeba u praktického lékaře, stovka za hospitalizaci. Přesně před půl rokem byly tyto poplatky zrušené. Lékaři z Vyškovska jsou nicméně přesvědčení, že výběr byl opodstatněný. Třeba i proto, že se některým během první poloviny letošního roku dost zaplnily čekárny.
„Dospělých pacientů po zrušení poplatků určitě přichází víc. Mám několik, kteří chodí pravidelně několikrát měsíčně. Většinou jde o starší, kteří si spíš než na vyšetření přijdou popovídat,“ zhodnotila půlrok bezplatné zdravotní péče vyškovská praktická lékařka Zdenka Ostrá. Poplatky v ordinacích jí však přesto příliš nechybí, protože je s nimi podle ní spojená nepříjemná administrativa.
Jiný názor má na placení zdravotní péče v nemocnicích. „Stokorunový poplatek měl určitě zůstat. Není to částka, která by někoho mohla zruinovat, a na druhé straně domamátaké každý výdaje za jídlo nebo elektřinu, musí se koupat. Platit za pobyt v nemocnici mi tedy přijde v pořádku,“ doplnila Ostrá.
Změnu by uvítala i její slavkovská kolegyně Vlasta Kučerová. Také v její ordinaci se hromadí pacienti, kteří by na placené prohlídky nešli, ale zadarmo si nechávají zkontrolovat i banální zranění. „Od začátku roku přibylo pacientů přibližně o třetinu. Stává se, že obejdou zubaře, gynekologii, a když vidí, že v čekárně není příliš mnoho lidí, posadí se tam a jdou na vyšetření se štípnutím od komára,“ popsala Kučerová.
Co by podle ní bylo potřeba pořádně dotáhnout, je systém placení. „Je nehygienické a poměrně trapné, když musím na konci prohlídky natáhnout ruku a brát si od pacientů drobné, chtělo by to určitě vyřešit nějakým jiným způsobem,“ naznačila slavkovská lékařka. Možností by podle ní mohlo být zavedení automatů do ordinací praktiků.
Pacientů přibylo i vyškovské nemocnici, což potvrdila náměstkyně pro zdravotní péči Marie Pojezná. „A to jak na ambulanci, tak na lůžkových odděleních. Po zrušení regulačních poplatků by chtěli v nemocnici zůstávat déle, ale samozřejmě hospitalizujeme jen ty, kteří lékařskou péči potřebují,“ vysvětlila Pojezná. Podle ní však nemocnice pociťuje také finanční ztrátu, která s neplacenou lékařskou péčí přišla. Není dostatek peněz například na nákup nových přístrojů nebo jiné nemocniční vybavení.
Přesná čísla nicméně organizace nemá. „Dostáváme samozřejmě finanční kompenzace od pojišťoven, které jsou zatím ve formě záloh. Celkovou bilanci z hlediska peněz a statistický vývoj počtu pacientů ale budeme dělat až na konci kalendářního roku,“ řekl ekonomický náměstek vyškovské nemocnice Radek Klimeš.
Vyškované mají na rušení poplatků nebo jejich případné znovuzavedení rozporuplné názory. Proti nim není třeba Josef Sedláček. „Nejde samozřejmě o nic příjemného, ale chápu, že zdravotnictví peníze potřebuje. Jsem sice v důchodu, ale těch třicet korun není tak citelná ztráta. Nebudu proti, pokud je znovu zavedou,“ vyjádřil se muž.
Současný stav naopak nevadí Lence Černé. „Jsem na mateřské dovolené a s dcerou jsme bohužel neustále nemocné, takže mi prohlídky zdarma vyhovují. Ale zdraví máme jen jedno, a jestli se placení obnoví, určitě na kontroly chodit nepřestaneme,“ svěřila se Vyškovanka.
Objevují se ovšem i názory, že o financování zdravotnictví se má starat vláda a pojišťovny. „Myslím, že kdyby vláda hospodařila s penězi poctivě, můžeme mít zdravotnictví zdarma, jako tomu bylo vždycky. Platím si pojištění i daně, takže očekávám, že tyto peníze budou použité i na zaplacení zdravotní péče,“ namítl například Josef Slaný.