„Cílem je nejen zjistit, jaké problémy tíží pacienty, ale i jejich napravování,“ shrnul Vavřina. Výsledky dostává vedení nemocnice i její zřizovatel, odborníci z neziskové organizace s nimi diskutují o zavádění nových manažerských přístupů a nápravě odhalených nedostatků.
Za osm let vyjádřilo názor v anketě přes 217.000 respondentů ze 157 nemocnic. Pacient v anonymním dotazníku odpovídá na 28 otázek, které mapují spokojenost v dané nemocnici. Z dosavadních ročníků vyplynulo, že pro pacienty není problém pojmenovat nedostatky, ale umějí také pochválit.
Posun k lepšímu je podle Vavřiny vidět například v tom, jak lékaři informují pacienty a vysvětlují jim další postup léčby. Od začátku projektu se spokojenost pacientů zlepšila o 20 procent, takže vysvětlit pacientovi možná rizika léčby umělo v roce 2011 už 81 procent lékařů. Loni se tato komunikace vylepšila o další čtyři procenta.
Pacienti v otázkách posuzovali i to, jak se na ně personál tváří. Jako přívětivé hodnotilo loni lékaře a sestry 47,6 procenta pacientů, oproti předchozím letům je to nárůst o šest procent.
Odpovídající také prozradili, že výběr nemocnice je pro ně důležitý nejen lokalitou, ale i kvalitou lékaře, kterého si prověří u svých známých. Problémem zůstává strava, i když hodnocení se mírně vylepšuje.
„Z uvedených příkladů je zřejmé, a to je i cílem projektu Nejlepší nemocnice ČR, že funguje zpětná vazba mezi pacientem a personálem,“ shrnul Vavřina.