Praha - ale ve skutečnosti potřebují jíst mnohem více než ostatní.
„Víme, že se chybuje i při urovnání vhodné výživy i diet. Stává se například, že lékař stanoví pacientovi, který je po operaci a je sledován na jednotce intenzivní péče, nevhodný typ diety i umělé výživy. Nebo při urovnání zvláštní výživy zapomene na přidružená onemocnění pacienta a přehlédne třeba, že jde o diabetika,“ konstatovala předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková.
Také porodnice jsou podle názoru předsedkyně často kritizovány kvůli stravě, kterou nabízejí rodičkám. Bez ohledu na to, že maminky kojí novorozence, předkládají jim totiž zcela nevhodné kořeněné a nadýmavé pokrmy.
Otázkou zůstává, zda by se stravování v nemocnicích mohlo zlepšit, kdyby si na ně pacienti sami připláceli. Před časem to navrhovaly pravicové strany, sociální demokraté však po nástupu do vlády a obsazení ministerstva zdravotnictví nechtěli o něčem podobném ani slyšet. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer opakovaně potvrdil, že podobné připlácení jeho úřad rozhodně odmítá. Některé nemocnice se přesto pokusily o vlastní iniciativu, narazily však na nezájem klientů.
„O nadstandardu ve stravování se hodně diskutovalo. Nabídli jsme pacientům, že za příplatek mohou dostat více ovoce nebo výběr z jídla. Ovšem Češi mají zafixováno, že zdravotnictví je zadarmo, a tudíž že i jídlo v nemocnicích by mělo být zadarmo,“ uvedla mluvčí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Šárka Snížková. Paradoxně se pak ale mnozí pacienti chodí za vlastní peníze „dorazit“ do nemocničních bufetů.
Příbuzní staršího pacienta, který se dosud léčí v jedné menší nemocnici a jeho jméno proto nechtěli sdělit, zase uvedli, že ačkoli se zraněný po úrazu nedokáže sám nakrmit, personál tuto skutečnost občas přehlédne, a když jídlo nesní, zase jej odnese.
RADKA WALLEROVÁ, Plzeňský deník, 29.4.2002