Jde o nový řád ve zdravotnictví v roce 2013. Ajak se včera shodli pacienti i lékaři, je třeba mu zabránit. Ministerstvo zdravotnictví se tak může „těšit“, že bude mít v polovině března před budovou rozzlobené návštěvníky s píšťalkami.
Dvojnásob doplatí postižení
„Nařízení vlády stanovuje maximální čekací doby na dvanáct zákroků. Ty jsou mnohem delší, než na co jsou dnes pacienti zvyklí. Všechny ostatní plánované zákroky mají být provedeny do půl roku. Ato se týče i nádorů. Taková operace totiž není akutní, to je třeba zákrok na ucpaném střevě, kde hrozí, že pacient během pár dní zemře. Ale u onkologického pacienta je čekání obrovský hazard, protože nádor nečeká. Může ho to stát život,“ podotýká Milan Kubek.
„Pro lidi se zdravotním postižením, kteří často mívají ještě další nemoci, budou změny znamenat obrovský problém. Nedovedu si představit, že budou deset týdnů čekat na nějaké vyšetření a pak na něj ještě pojedou několik hodin,“ souhlasí předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. Rada bude spolu se Svazem pacientů proti opatření demonstrovat.
Ministerstvo však tak dramaticky situaci nevidí. „Čísla jsou zatím jen návrh, který jsme dali k připomínkování. Podle ohlasů se možná změní k nepoznání,“ řekl nedávno Deníku mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Jenže podle Václava Krásy není určování dojezdových dob a čekacích lhůt v pořádku již z principu. „Proč opravovat systém, který funguje?“ ptá se.
Zatímco se někteří obávají redukce nemocniční sítě, pojišťovny se hrozí pravého opaku. „Návrh s dojezdovými vzdálenostmi by mohl způsobit, že místo abychom síť zařízení restrukturalizovali, budeme ji posilovat a vytvářet další lékařská místa,“ řekl před časem Deníku Vladimír Kothera ze Svazu zdravotních pojišťoven.