Loni dostalo v ČR přístroje s dálkovým sledováním 2596 pacientů. Čekací doby jsou až rok, mohly by být kratší, kdyby nebyly přísné limity od pojišťoven, uvedl lékař.
„Dálkové sledování pacientů s implantáty typu kardiostimulátoru a defibrilátoru je výhodné především pro předcházení komplikacím. Výhodou je to, že máme každý den aktuální zdravotní stav pacienta, který se týká poruch srdečního rytmu,“ vysvětlil. Systém pomohl snížit úmrtnost a zlepšil i kvalitu života pacientů.
Ti mají u sebe zařízení, které připomíná mobilní telefon a pomocí datových zpráv SMS přenáší digitálně data do centrály. Tam se data zpracují a analyzují. Lékař má data druhý den ráno ve svém počítači. „Na webu můžeme každého pacienta zkontrolovat, jestli je všechno v pořádku, nebo měl během minulého dne a noci nějaký problém. Můžeme mu okamžitě zavolat, upravit třeba dávkování léků, a tak včas předejít závažným komplikacím,“ popsal systém Táborský.
Systém sleduje také funkci kardiostimulátoru a defibrilátoru, zda jsou baterie nabité a zda elektrody zavedené do srdce předávají signály. Pokud nastane technický problém, předá systém zprávu centru. Nemůže se tak podle Táborského stát to, co dřív bývalo, že pacient chodil třeba i několik měsíců s nefunkčním přístrojem, než přišel na další pravidelnou kontrolu k lékaři. Kdyby ho v té době zastihla smrtící arytmie, nepřežil by.
„Naším cílem je to, aby pacienti, kteří jsou vzdáleni desítky kilometrů od našeho centra, nemuseli zbytečně jezdit, a byli stále pod kontrolou. Komunikujeme s nimi a s jejich ošetřujícími lékaři, a tak nabízíme výrazně efektivnější a ekonomicky méně náročný model léčby,“ shrnul Táborský.
Kardiostimulátor k léčbě pomalého srdečního rytmu má v ČR přes 100.000 lidí. Ročně jich lékaři v 16 implantačních centrech zavedou 8000, z nich 2000 jsou výměny. Defibrilátorů voperují ročně 2000. Ze zhruba 10.000 přístrojů voperovaných ročně bylo loni téměř 2600 napojených na dálkové sledování. V předchozích letech počty voperovaných přístrojů s dálkovým sledováním prudce rostly, poslední dva roky nastala podle Táborského stagnace. Stejně jako v jiných oborech medicíny i zde platí omezení pojišťoven.
„Ceny přístrojů klesly za poslední rok o 30 procent. Očekávali jsme, že o to více pacientů budeme moci léčit,“ uvedl Táborský. Pojišťovny ale platby nenavýšily. Podle vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny přešly na pokyn ministerstva zdravotnictví na paušály, je tedy na každé nemocnici, jak přidělené peníze rozdělí.