MUDr. Tomáš Rozsíval
Kdyby v lékárnách dělali svou práci se vší obezřetností, tak, jak mají nařízeno zákonem, měli by požadovat po každém pacientovi s receptem průkazku pojištěnce, ale i občanský průkaz. Poté není problém si přizpůsobit v PC databázi rodných čísel a pokud by docházelo k určité kumulaci léků ve větším množství na určité rodné číslo, počítač to ihned odhalí. Poté může lékárna upozornit třeba lékaře, jehož razítko tam má, nebo příslušnou zdravotní pojištovnu, nebo rovnou podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Možnostem se meze nekladou. Chce to jen myslet.
Mgr. Jiří Zimák
Vážený pane doktore Rozsívale,
pokud o daném oboru nic nevíte, raději se nepouštějte do veřejných komentářů. Je typické, že lékárenství komentuje kdekdo, aniž by znal základní fakta. K Vašemu názoru o nekvalitní práci lékáren bych chtěl říci to, že lékárna dle platné legislativy nemá žádné právo kontrolovat průkaz pojištěnce, ani podmiňovat vydání léčiv jeho předložením. Musíme se prostě spolehnout na údaje na receptu. I když to lékař vypíše špatně, recept je vrácen lékárně neproplacený. A občanský průkaz může kontrolovat pouze policie, jestli to náhodou nevíte. Stejně tak nelze při výdeji jednoduše a rychle (třeba před frontou) ověřit lékaře nebo rodné číslo pojištěnce. Nehledě k tomu, že podobní lidé chodí především v odpoledních a večerních hodinách, kdy už většina lékařů a úředníků ZP nepracuje. A s tím trestním oznámením jste to myslel vážně? Zkusil jste to někdy? Takže než něco budete psát, raději si ověřte fakta. Jinak se Vaše komentáře budou podobat „osvíceným“ komentářům naší paní ministryně zdravotnictví.
Mgr. Leona Štěpková
Pane doktore, lékárníci nejen že nemají povinnost kontrolovat průkaz pojištěnce či OP, oni nemají právo tyto doklady ani požadovat k nahlédnutí - to upravuje právě ten Vámi zmiňovaný zákon! Protože jsme zvyklí, že zákony této republiky nám naši práci spíše komplikují, než usnadňují, samozřejmě průkazy od pacientů žádáme - prosíme je o nahlédnutí. Bohužel, vše je věcí dobrovolnosti pacienta či „posla“. Ano, posla, pane doktore, protože celá řada lidí, zejména starších, nechodí pro léky do lékáren, ale ani pro recepty k lékařům sama, ale posílá jiné…
Já sama mám s falešnými recepty řadu zkušeností. Ale jinak se odhalují recepty na léky návykové, či ty z kterých se dá „něco uvařit“ a jinak ty, na nichž jsou zcela běžné léky ( u kterých vás ani nenapadne, že by něco nebylo v pořádku ). Paradoxem je to, že ti, kteří chodí vyzvedávat léky na falešné recepty mají také většinou průkaz pojištěnce - kradený. Takoví klienti také nenavštěvují stále tutéž lékárnu - ano, pane doktore, to by jistě bylo podezřelé, ale objíždějí celé okresy.
Dále navrhujete volat lékaři… Dělám to málokdy, ale jako naschvál, když už je to nezbytné, neseženu lékaře jen tak lehce. Mluvím jako lékárnice z praxe - všechny lékárny mají delší provozní dobu než ordinace ( s vyjímkou špitálů a pohotovostí, samozřejmě ).
A policie? Zkuste to někdy, pane doktore, já to mám za sebou a opakovat to nehodlám…
MUDr. Karel Milbauer, radiolog, praktický lékař pro dospělé
Vážení, ve věci kradených a falešných receptů: Zcela souhlasím s názory lékárníků a jsem překvapen nesprávnými názory pana doktora. Myslím si ovšem, že prioritní záležitost je na nás, lékařích: zabránit tomu, aby došlo k ukradení zejména razítek. Prostě nenechat je válet kdekoliv, ale pečlivě je opatrovat. Pak samozřejmě půjde ještě o to, že pachatel si může nechat razítku udělat. Ze zkušenosti vím, že není žádný problém - kromě razítek kulatých se státním znakem - nechat si udělat razítko jakékoliv. Ale tady by pomohlo legislativní řešení směrem k provozovnám, kde se razítka dělají. Takže milé paní lékárnice a páni lékárníci za lékaře se Vám omlouvám.
MUDr. Tomáš Rozsíval
Vážení, proč ten konfrontační tón? Řekl jsem snad něco o něčí neschopnosti jenom půl slova ? Hovořím o obezřetnosti! Dříve bylo zcela běžné, že se v lékárně kontrolovaly průkazky i občanské průkazy. Proč to potom vypustili ze zákona, je právě ta moje poznámka o opatrnosti a obezřetnosti! Proč se hned urážet? My v ordinacích to máme za povinnost dodneška. Otázkou je, jak to kde opravdu kontrolují. Ale to jsou potom jejich peníze… Naprosto nic nemám proti lékárníkům, zase nevím, kde se berou takové žabomyší názory a spory. Já bych také mohl argumentovat, že dotyčného lékaře při troše snahy najdete, máte na razítku přece i číslo mobilu, nemluvě o tom, že tuto databázi si odpovědný lékárník za mnoho let vytváří ve svém počítači, včetně např. mailových adres. To je samozřejmě hudba budoucnosti, ale neutečete tomu. Jinak Vám budou každý měsíc pojišťovny vracet stovky receptů a vy budete pořád dohledávat a reklamovat a psát nové a nové faktury. Co se týče podání trestního oznámení. Jistě máte pravdu, že jednat s policií je hrůza. Ale neplatí snad, že je občanskou povinností, mám-li podezření na spáchání trestného činu, oznámit to orgánům činným v trestním řízení? Tak jaképak copak? Dále to už jde mimo Vás! Zdravím všechny, které jsem alespoň vyprovokoval k přemýšlení.
PharmDr. Petr Rejsek
Vážený pane doktore Rozsívale! Často se mi na Zdraví.Euro.cz líbí Vaše trefné poznámky, ale toto byl fakt úlet. Souhlasím s kolegou Jirkou Zimákem, člověk by se měl řádně zamyslet, třeba si i něco ověřit, než se k něčemu začne veřejně vyjadřovat.
Mgr. Jiří Zimák
K příspěvku dr. Rozsívala. Sorry pane doktore, také si myslím, že zbytečné konfrontace netřeba, opravdu bychom měli lépe spolupracovat. Ale uznejte, že Vaše první věta byl opravdu úlet z neznalosti. Dále - nevím, proč bychom měli chtít utíkat před komunikací s lékaři, to opravdu nevím, proč toto říkáte. Já bych byl naopak rád, kdyby na razítku ten mobil, případně e-mail byl, ale ještě jsem se s tím nesetkal. Je to opravdu hudba budoucnosti, ale začít s tím musíte vy, lékaři. Někteří lékaři si ještě ani nezměnili stará telefonní čísla na razítku. A že bychom neměli snahu? Někdy se naše pátrání po příslušném lékaři podobá opravdové detektivce. A my opravdu nemáme času nazbyt, to mi věřte. Když jsem v lékárně sám celý den, sotva se naobědvám a ještě bych měl kvůli každému druhému receptu stokrát telefonovat, na to vážně čas nemám. Ale znovu opakuji, ani my nemáme zájem na žabomyších sporech, jen je třeba někdy vážit slova.
RNDr. Jiří Železný, Fakultní nemocnice Motol
Já souhlasím s panem MUDr. Rozsívalem. Tady evidentně chybí spolehlivá identifikace pacienta a recepty jsou poměrně snadno padělatelné. Kromě receptu by měl lékárník mít právo ověřit si totožnost pacienta. To, že občanský průkaz má právo vyžadovat pouze policie, není pravda. Vyžadují to např. recepční v hotelu a to nebývají policistě. Stačit by měl ale i jiný průkaz s fotografií - pas, řidičský průkaz apod. Mimochodem - neví někdo, jak se toto řeší ve starých zemích EU? Možná, že bychom se mohli poučit.
Petr Broulík
Pane Železný a další …. řešení je jednoduché a existuje - je to elektronická preskripce na čipové zdravotní kartě, která ponese i další ůdaje o pacientovi. V některých zemích to již funguje a v jiných se to zavádí. E-recept Vám umožní jednoznačnou identifikaci klienta, rč, ičz lékaře, telefonu atd. Zneužitelnost k výběru Diazepamů, Solutanů, Korylanů a dalších „dobrot“ je prakticky vyloučena. I kdybyste tu kartu někomu ukradl stejně nevíte co je na ní předpsané - ta karta je Vám jako zloději k ničemu. Další pozitivum je že všem zúčastněným (lékař, lékárník, pojišťovna) klesne výrazně čas strávený administrativou (přepisovaním), strčíte kartu do PC, natáhnete data, uložíte.
Ing.Pavel Barták
Ani policejní právník neporadí! Zfalšované razítko může vyrobit beztrestně jakákoliv firma, jeho zneužití je kvalifikováno pouze jako přestupek a není-li prokázaná škoda větší než 5000,-Kč nejde o trestný čin. Bohužel. Konkrétní osoba si sama falšuje recepty dokonce pod svým jménem a RČ, objíždí lékárny v kraji a policie nedokáže zasáhnout. Ta legislativa.
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz