WHO se v červnu rozhodla zvýšit míru pandemického rizika na nejvyšší stupeň šestibodové škály. Vyhlásila tak celosvětovou pandemii. Ta se naposledy objevila v roce 1968. Podle představitelů WHO červnové vyhlášení pandemie nevypovídalo nic o závažnosti choroby, ale o jejím šíření. Začalo se také pracovat na přípravě speciální vakcíny. Mnohé státy zahájily už proti prasečí chřipce očkování.
Obětí i nakažených přibývá. Jen za posledních 24 hodin ECDC evidovalo ve světě další skoro čtyři stovky zemřelých. V EU, Norsku, Švýcarsku a na Islandu jich bylo přes 60. V některých regionech už propukly chřipkové epidemie. Podle odborníků převládají pacienti s chřipkou prasečí nad nakaženými chřipkou sezonní.
Britští odborníci však dnes oznámili, že úmrtnost na novou chřipku je v jejich zemi mnohem menší než při minulých chřipkových pandemiích. Zatímco úmrtnost na španělskou chřipku při pandemii v roce 1918 byla dvě až tři procenta a při pandemiích v letech 1957/58 a 1967/68 činila 0,2 procenta, teď je to zatím jen 0,026 procenta. Ve Spojených státech byla v pondělí oznámena úmrtnost 0,048 procenta, dodala agentura Reuters.
V Česku novou chřipku podle ministerstva zdravotnictví testy potvrdily dosud u zhruba tisícovky lidí. Nemocných je ale ve skutečnosti mnohem víc. Testy se provádějí jen u lidí s vážnějšími příznaky. Zemřelo 34 pacientů.
Nejvíc obětí v Evropě hlásí Británie. Má jich zhruba 270. Ve Španělsku dosud nová chřipka připravila o život asi 170 lidí, ve Francii kolem 160 a v Německu 94. V Rakousku a na Slovensku eviduje ECDC po třech zemřelých.
ČR tak podle statistiky patří v Evropě k zemím s vyšším počtem obětí. Důvodem může být skutečnost, že u mnohých českých zemřelých nebyl vir A(H1N1) jedinou příčinou smrti. Měli i další vážné choroby. Jiné státy ale počítají jen ty oběti, které připravila o život jen prasečí chřipka. Právě tak je tomu na Slovensku, kde ve skutečnosti zemřelo přes deset lidí s potvrzenou nákazou. Přímou příčinou úmrtí byla prasečí chřipka ale jen ve třech zmíněných případech. Podle údajů z konce minulého týdne chorobu dosud dostalo 722 osob.
Prvních 50.000 očkovacích dávek by slovenští doktoři měli dostat do konce roku. Nákup vakcíny provázela v zemi kritika. Podle některých Slovensko zaspalo. Navíc objednalo látku, která nemá registraci slovenského i Evropského úřadu pro kontrolu léčiv. Představitelé státu argumentují tím, že vakcína patřila mezi nejlevnější. České ministerstvo zdravotnictví naopak čelilo výtkám, že pořídilo vakcínu draze a uzavřelo nevýhodnou smlouvy. Farmaceutická firma totiž stoprocentně negarantuje termín a objem dodávek a nechtěla nést ani finanční následky při výskytu vedlejších účinků.
I přes rostoucí počet nakažených a zemřelých se mnozí lidé zdráhají nechat naočkovat. V Česku se očkování brání i někteří lékaři. Obávají se totiž vedlejších účinků. Podle českého ministerstva zdravotnictví je preparát, který ČR zakoupila, bezpečný.
V zahraničních médiích se objevily zprávy o tom, že některé očkovací látky mohou vyvolat obtíže. Sdělovací prostředky vycházely z výsledků studií a vyjádření expertů. WHO informovala o několika případech, kdy u nakažených nezabraly antivirové léky. Odborníci mají obavy i z toho, že by vir mohl zmutovat.
ktk pz mik