Paranoidní schizofrenie je duševní nemoc způsobující bludy. Tento název se ale dnes již nepoužívá

5. 12. 2023 8:10
přidejte názor
Autor: Depositphotos/AndreyPopov

Ještě před pár lety jste v Mezinárodní klasifikaci nemocí mohli najít několik druhů schizofrenie, které se od sebe lišily zejména podle příznaků. Nejznámější z těchto typů je přitom takzvaná paranoidní schizofrenie, která se vyznačuje především paranoidními bludy a smyslovými halucinacemi. Stále však není zcela známo, co za rozvojem této poruchy stojí.

Co je paranoidní schizofrenie?

Termín paranoidní schizofrenie je zastaralý název pro jeden z typů schizofrenie. Odborníci již tento výraz nepoužívají, ale stále je možné na něj v různých zdrojích narazit. Místo toho lékaři uznávají schizofrenii jako specifické onemocnění, pro které je typický výskyt psychózy. Světová zdravotnická organizace při aktualizaci Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch odstranila paranoidní schizofrenii z Mezinárodní klasifikace nemocí v roce 2019. [1, 23]

Příznaky paranoidní schizofrenie

Ještě předtím, než byla paranoidní schizofrenie vyškrtnuta z oficiálního seznamu nemocí, byla popisována jako schizofrenie s velmi nápadnou paranoiou a bludy. Lidé trpící paranoidními bludy jsou vůči ostatním osobám bezdůvodně podezřívaví, což může mít negativní dopad na jejich pracovní, sociální i rodinný život.

Schizofrenici nejsou obvykle násilní, avšak paranoidní bludy v nich mohou vyvolat hluboký strach a úzkost spolu se ztrátou schopnosti rozeznat, co je skutečné a co ne. To často vede k tomu, že se dotyčný pacient cítí ohrožen a snaží se bránit něčemu, co se reálně neděje. Tyto stavy mohou u osob, které trpí schizofrenií, vyvolat například pocit:

  • že se jim někdo snaží ublížit,
  • že je partner podvádí,
  • že je sleduje vláda nebo nějaká organizace,
  • že se jim někdo snaží záměrně škodit.

Paranoidní schizofrenii často také doprovází halucinace, při kterých smysly pacienta nefungují správně. Může tak například slyšet hlasy, které si z něj dělají legraci nebo jej urážejí. Tyto hlasy ho mohou také navádět k tomu, aby udělal něco nevhodného nebo pro jiné lidi škodlivého. Někdy navíc pacienti trpí i zrakovými halucinacemi, takže vidí věci, jež nejsou skutečné. [4, 5, 67]

Příčiny a rizikové faktory

Přesná příčina schizofrenie s paranoiou není zatím známa. Pokud se však toto duševní onemocnění vyskytuje v rodině, existuje možnost, že je tento stav dán genetickými predispozicemi. Ne u každého člena rodiny se však tato porucha může rozvinout a ne každý, kdo onemocní schizofrenií, bude mít nutně příznaky paranoi. Obecně se pak má za to, že schizofrenii mohou způsobovat také následující faktory:

  • abnormality mozku,
  • týrání v dětství,
  • nízká hladina kyslíku při narození,
  • odloučení nebo ztráta rodiče v mladém věku,
  • expozice viru během kojeneckého věku nebo před narozením. [8, 9, 10]

Léčba paranoidní schizofrenie

Pokud vás zajímá, jak se léčí paranoidní schizofrenie, tak se jedná zejména o podávání speciálních léčiv a podstoupení psychoterapie. V závažných případech, kdy jsou příznaky schizofrenie u pacienta tak silné, že ohrožují jeho vlastní bezpečí nebo životy a zdraví lidí, kteří se nacházejí v jeho okolí, může být nutná hospitalizace.

V prvé řadě budou pacientovi pravděpodobně předepsána antipsychotika, jejichž cílem je zmírnit hlavní příznaky, kterými jsou paranoidní bludy a smyslové halucinace. Jedná se o léčiva, která jsou založena na regulaci produkce dopaminu v mozku. Podle toho, jak rychle léky zapůsobí, může dojít ke zmírnění příznaků buď okamžitě, nebo klidně až po uplynutí několika dnů, týdnů či měsíců.

Ačkoliv má tato farmakologická terapie pacientovi ulevit a usnadnit mu život, mnohdy je s užíváním antipsychotik spojen výskyt některých vedlejších účinků. Pacienti užívající tato léčiva mohou cítit zvýšenou únavu a ospalost. V některých případech se můžou objevit i závratě, nízký krevní tlak, sucho v ústech či nevolnost a zvracení.

Kromě užívání léků pak pacienty obvykle čeká také psychoterapie. Může se přitom jednat například o skupinovou terapii, která je užitečná zejména proto, že je dotyčný v kontaktu s dalšími lidmi, kteří procházejí podobnými zkušenostmi. Tato metoda navíc buduje u pacienta smysl pro komunitu, která pomáhá bojovat s izolací, jíž lidé se schizofrenií běžně čelí. Další možnou metodou je pak psychosociální terapie, která pomáhá pacientovi efektivněji zvládat každodenní život. [11, 12, 13, 14]

Zdroje: my.clevelandclinic.org, webmd.com, healthline.com, psychcentral.com, verywellhealth.com, wikiskripta.eu, medicalnewstoday.com, 

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?