Největší potenciál na zlepšení ekonomické situace zdravotnického zařízení vidí poradenská firma v nákupu a prodeji léčiv a zdravotnického materiálu. Celkově by mohla nemocnice za 12 měsíců získat navíc až 47 milionů korun.
Díky prodeji léků dalším příspěvkovým organizacím kraje i veřejnosti by mohla nemocnice vydělat za 12 měsíců šest až devět milionů korun. Dalších až 25 milionů korun by mohla ušetřit společným nákupem léčiv a zdravotnického materiálu.
Až osm milionů korun za jeden rok by mohlo přinést dokonalejší sledování léčebných procesů a hospitalizací a jejich provázanost s ekonomikou zařízení. Neměla by se dělat nadbytečná vyšetření, léčba by měla být co nejvíce efektivní. Menší potenciál pro úspory studie konstatovala u režijních a podpůrných činností, například praní prádla, stravování či údržby, ve zdravotnických technologiích a laboratorních metodách.
Nemocnice i zřizovatel považují závěry studie za velmi optimistické. Podle vedoucího odboru zdravotnictví Pardubického kraje Jaroslava Forejta je reálné dosáhnout jedné třetiny uvedených částek, polovina by byla brána jako velký úspěch.
Minulý rok vykázala pardubická nemocnice ztrátu téměř 39 milionů korun. Před podstatně horším výsledkem ji zachránila intervence Pardubického kraje, který v září zdravotnickému zařízení poskytl takzvanou vyrovnávací platbu za poskytování veřejné služby 51 milionů korun, dalších 50 milionů korun jí půjčil. Letos by měla podle původních předpokladů skončit se ztrátou 41,6 milionu korun, krajští zastupitelé jí už schválili příspěvek 127 milionů korun. Jen díky tomu se vyhne riziku insolvence, neboť její základní jmění je jen 209 milionů korun.
Podle výroční zprávy za rok 2011 měla nemocnice 945 lůžek, vloni v ní bylo hospitalizováno 32.527 pacientů, dalších 398.676 bylo ošetřeno ambulantně. Z 1610 zaměstnanců bylo 249 lékařů a zubních lékařů, průměrná měsíční hrubá mzda v této skupině dosáhla 40.504 korun, o 12 procent více než rok předtím. Celkové výnosy největší nemocnice v regionu činily 1,479 miliardy korun.