Nejvíce peněz, 11,6 milionu, je určeno Pardubické krajské nemocnici včetně protialkoholní záchytné stanice. Zhruba po 1,5 milionu korun dostanou Chrudimská, Orlickoústecká a Svitavská nemocnice, Litomyšlská nemocnice pak 680.000 korun.
Vyrovnávací platby pro nemocnice Pardubický kraj používá už několik let. Odůvodňuje je tím, že jim náležejí „za služby obecného hospodářského zájmu, jako je zajištění čtyřiadvacetihodinové nepřetržité urgentní akutní lůžkové a ambulantní nemocniční péče pro obyvatele Pardubického kraje, dále za zajištění pohotovostních služeb a k úhradě provozu protialkoholní záchytné stanice“. Tyto služby zdravotní pojišťovny plně nehradí.
Konstrukce plateb je taková, že nemocnice vyčíslí, jakou částku potřebuje, hejtmanství od ní odečte formální nájemné za využívání nemovitostí v majetku kraje, pojistné a splátky projektu úspor energií EPC. V roce 2012 kraj poskytl zdravotnickým zařízením touto formou přes 215 milionů korun.
Letos by nemocnice Pardubického kraje měly hospodařit s celkovou ztrátou 68 milionů korun. Je to o 21 milionů korun lepší výsledek, než zdravotnická zařízení očekávají za loňský rok.
Při sestavování bilance kraj už počítal se zrušením regulačních poplatků, zároveň ale věří, že nová vláda bude tento výpadek nějakým způsobem kompenzovat. „Je to uvedeno v koaliční dohodě. Pro mne je nemyslitelné, že by to tak nebylo. Určitě o tom budou kraje jednat s novou vládou,“ řekl ČTK náměstek hejtmana zodpovědný za zdravotnictví Roman Línek (KDU-ČSL).
Lepší příjmy by nemocnicím měla také zajistit nová úhradová vyhláška. Ta podle Línka zvýhodňuje velké nemocnice, proto chce hejtmanství letos spojit všech pět zdravotnických zařízení do jednoho celku.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).