Kraj také postupně rozvolňuje bývalé ústavy sociální péče, jejichž klienti častěji bydlí v samostatných domech či bytech. Mírně se zvyšuje počet lůžek pro seniory, stále víc jich je vyhrazeno pro lidi trpícími demencí.
Spojené nemocnice podle hejtmanství již nevytvářejí každoroční ztráty, i když jim kraj stále poskytuje takzvané vyrovnávací platby - odpouští jim nájemné z budov a pojištění a přispívá na činnost protialkoholní záchytné stanice nebo pohotovosti, které zdravotní pojišťovny nehradí. V minulosti však dostávaly i mimořádné subvence na pokrytí ztrát. Kraj rovněž zvýšil základní kapitál nemocnic o 250 milionů korun. Podle hejtmanství nemocnice nyní nemají žádné pohledávky po splatnosti. Letos by nemocnice měly skončit se ztrátou 9,5 milionu korun, z velké části se na ní bude podílet zvýšení platů zdravotnickému personálu o pět procent.
V Pardubickém kraji připadá na 1000 obyvatel 3,85 akutního lůžka a 0,45 ošetřovatelského lůžka. „Pohybujeme se na průměrných číslech, i když v některých oborech, třeba v psychiatrii, máme lůžek málo. Naopak ve srovnání s jinými kraji jsme na tom dobře v následné péči,“ řekl ČTK vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Miroslav Gregor. Hejtmanství si nedostatky uvědomuje, nechalo proto téměř za 110 milionů korun modernizovat a přistavět oddělení psychiatrie Svitavské nemocnice, výstavbu nové psychiatrie chystá i v areálu pardubické nemocnice.
ODS, nejpočetnější opoziční strana v krajském zastupitelstvu, k reformě nemocniční péče zásadní připomínky nemá. „Jiná cesta podle mne asi nebyla. Očekávané výrazné zlepšení financování zatím nenastalo, ale chápu, že je to dlouhodobý proces, který nelze hodnotit po jednom či dvou letech,“ řekl ČTK předseda klubu krajských zastupitelů ODS Petr Tupec.
Velkou proměnou v regionu procházejí zařízení, která pečují o postižené lidi. Místo bývalých sociálních ústavů stále častěji bydlí za asistence sociálních pracovníků v samostatných domech a bytech. Do roku 2018 by zhruba polovina lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením měla žít mimo ústavní budovy. Nejdále je v tomto směru Domov na rozcestí Svitavy, kde budou časem všichni klienti bydlet v bytech.
Nejnákladnější transformaci podstoupil největší Domov sociálních služeb Slatiňany na Chrudimsku. Z velkého ústavu se do rodinných domků a bytů v blízkém okolí přestěhovalo 144 klientů. Výstavba 12 dvojdomků a koupě dvou bytů chráněného bydlení stála 185 milionů korun. V původním areálu ústavu zůstalo jen zhruba 40 klientů.
V péči o seniory přibývá kvůli nárůstu počtu pacientů s různými typy demence lůžek v domovech se zvláštním režimem na úkor běžných domovů pro seniory. „Celkově zůstává počet lůžek stejný při rostoucí kvalitě péče,“ řekla ČTK vedoucí odboru sociálních věcí Pardubického kraje Helena Zahálková. Vznikají i soukromá zařízení, registraci služby však získávají jen zčásti, jinak fungují na ryze komerčním základě. Podle Zahálkové je financování sociálních služeb v regionu víceméně stabilní a mělo by pokrývat všechny potřeby veřejných, soukromých či neziskových organizací.
„Přivítal bych, kdyby do sociální oblasti směřovalo více peněz, stát by se neměl této odpovědnosti zbavovat. Seniorů přibývá a stejně tak požadavky na naše domy s pečovatelskou službou,“ uvedl Tupec, který je starostou Horního Jelení na Pardubicku.