„Protože tušíme, že situace nemocnic není příliš dobrá, necháváme si v rezervě tuto částku, o kterou by se vyrovnávací platby měly někdy na podzim navýšit,“ uvedl Gregor. Kolik dostanou jednotlivé nemocnice, bude záležet na jejich aktuálních potřebách.
Vyrovnávací platby pro nemocnice Pardubický kraj používá už několik let. Odůvodňuje je tím, že jim náležejí „za služby obecného hospodářského zájmu, jako je zajištění čtyřiadvacetihodinové nepřetržité urgentní akutní lůžkové a ambulantní nemocniční péče pro obyvatele Pardubického kraje, dále za zajištění pohotovostních služeb a k úhradě provozu protialkoholní záchytné stanice. Tyto služby nejsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami“. Konstrukce plateb je taková, že nemocnice vyčíslí své potřeby dofinancování, od částky hejtmanství odečte formální nájemné za využívání nemovitostí v majetku kraje, pojistné a splátky projektu úspor energií EPC.
Přes dlouhodobou snahu Pardubického kraje vytvářely jeho nemocnice každoročně značné ztráty. Zatímco v roce 2008 skončilo pět nemocnic s celkovou ztrátou 127 milionů korun, za rok 2011 vytvořily ztrátu zhruba 28 milionů korun. Zlepšení však bylo dosaženo jen za cenu intervence kraje, který jim poskytl ze svého rozpočtu 117 milionů korun formou vyrovnávacích plateb.
Vloni jim krajští zastupitelé schválili další obdobné platby v celkové výši 210 milionů korun. Jen díky tomu se nemocnice v Pardubicích a Ústí nad Orlicí, které mají nízké základní jmění a vysoké závazky, vyhnuly riziku insolvence. Výsledky nemocnic za loňský rok zatím hejtmanství nezveřejnilo. V letošním prvním čtvrtletí se kvůli nižším úhradám za výkony od pojišťoven propadly příjmy zdravotnických zařízení o osm procent.