PRAHA - ale neřekl jim, kdy zdravotní pojišťovny uhradí své závazky.
Paroubek upozornil, že z 20 organizací lékařů uvažují o přerušení péče tři a další tři s nimi solidarizují. „Vyzval jsem tyto tři organizace, aby šly poněkud jinou cestou,“ řekl.
Problémy plateb pojišťoven vnímá. Řešení podle něj spočívá především v šetření výdajů na léky a zmrazení peněz nemocnicím. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je největším dlužníkem, by si také podle něj mohla vzít na dobu, než část pohledávek odkoupí Česká konsolidační agentura, překlenovací úvěr.
Od ministryně Milady Emmerové premiér očekává, že v nejbližší době provede personální změny na ministerstvu zdravotnictví, aby se komunikace s lékařskou veřejností zlepšila.
„To, že máme šetřit, víme samozřejmě všichni, praktičtí lékaři nic jiného nedělají už léta. Ale to, zda dostaneme za září zaplaceno ještě letos, jsem se skutečně dnes nedozvěděl,“ řekl po setkání předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.
Z existenčních problémů lékařů neviní pojišťovny. Podle doktorů za ně může ministerstvo svými vyhláškami, kterými nutí pojišťovny platit za péči víc, než nakolik jim stačí vybrané pojistné.
Mnohá lékařská sdružení žádají odvolání Emmerové. Pokud by měla ve své funkci zůstat, lékaři by uvítali, kdyby na její počínání dohlížel „správce“. Vinu na straně Emmerové naopak nevidí Česká lékařská komora a Lékařský odborový klub (LOK).
Tvrdí, že za současnou situací je hospodaření pojišťoven.
Ministryně vinu za špatný stav zdravotnických financí odmítá a odstoupit se nechystá. Podle jejího poradce Petra Hávy by dluh pojišťoven mohlo vyřešit jejich sloučení v jedinou instituci. Systém by se zjednodušil a získalo by se nejméně sedm miliard z přebytků zaměstnaneckých pojišťoven. Pojišťovny s tím však
nesouhlasí.
Soukromí lékaři, zubaři a lékárníci Emmerovou rovněž žádají, aby stáhla návrhy zákonů ze sněmovny. Podle nich omezují možnosti soukromého sektoru a posilují vliv státu na zdravotní pojišťovny. Ministryně to udělat nehodlá. Stávku považuje za nevhodný nástroj komunikace. Od protestujících je podle ní nezodpovědné, že péči o pacienty nechají na svých kolezích v nemocnicích. Asociace českých a moravských nemocnic v otevřeném dopise vyjádřila solidaritu lékařům s jejich snahou upozornit na neustálé prodlužování termínů úhrad od zdravotních pojišťoven. Ujistila, že nemocnice zabezpečí péči i ve dni protestu.
I když nemocniční lékaři vyjádřili svým soukromým kolegům pochopení, do protestu se s nimi nepustí. Podle předsedy LOK Milana Kubka se chystají 6. října pracovat jako každý jiný den. K „projevům neposlušnosti“ navíc nemají žádný důvod. Od září totiž dostali přidáno tak, jak jim vláda slíbila.
Za požadavky doktorů na zlepšení současného stavu stojí i většina hejtmanů. Jejich postoj však není žádným překvapením. V čele 13 ze 14 krajů stojí totiž zástupci ODS, která již před týdnem protest lékařů podpořila. Řada hejtmanů uvedla, že krajské nemocnice budou připraveny případný nápor pacientů, kteří najdou ve čtvrtek své ordinace zavřené, zvládnout.
ČTK
REAKCE čTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
Jiří Kuneš
Je konečně třeba narovnat cenu práce ve srovnání s ekonomikami EU, protože pracujeme pod cenou ,peníze v systému prostě chybí. Moje otázka jak dlouho ještě budeme nuceni v tomto srabu pracovat a žít?!
b>MUDr. František Trkan
ad Dr. Kuneš: Dlouho!
Mgr. Martin Holý
Nesprávný výběr i taktiku si vybrala ministryně Emmerová v osobnostech
stranických náměstků na Ministerstvu zdravotnictví. Ti ze svých funkcí
nejenom prosperují, ale zejména škodí celému systému zdravotnictví.
Možná by pány náměstky mohlo zajímat, že na 10.000 obyvatel připadá v
průměru 28 ambulantních lékařů (základní i specializované péče). Zhruba
1/3 všech ambulantních lékařů pracuje v ambulantních částech lůžkových
zařízení, zbývající 2/3 v samostatných ambulantních zařízeních. Měřeno
úvazky lékařů je 74% veškeré ambulantní péče zprivatizováno. Lékaři
primární péče (praktičtí lékaři pro děti, dorost a dospělé, praktičtí
gynekologové a praktičtí zubní lékaři) představují 50 % všech ambulantních
lékařů, primární péče je z 96 % privatizována.
Zatím co ve sféře privátních ambulantní péče narůstají závazky za
nezaplacenou zdravotní péči, na druhé straně některé nemocnice se mají
poměrně dobře. Například Nemocnice na Homolce prosperuje především ze
svých soukromých aktivit jako Stylmed, Výzkumný ústav pletařský, Consult
H, PMC a jiné.
Pokud se někdo podívá na zdrojová data UZIS, jak hospodařily v ambulantní
péči fakultní nemocnice, mohli by jim lékaři z privátní sféry opravdu
závidět. Na jedné straně je restrikce financí v ambulantní privátní péči,
na druhé straně jiné nemocnice si významně polepšily.
Například Všeobecná fakultní nemocnice dosahovala v r. 2003 hospodářský
výsledek za ambulantní péči ve výši 54,09 mil. Kč. Ale v r. 2004 je
hospodářský výsledek za ambulantní péči ve výši 1,76 miliard Kč. Tento
nárůst se pochopitelně musí odrazit v nedostatku finančních zdrojů pro
privátní praxe.
Otázka pouze zní, proč když je 96% zprivatizované primární péče jsou stále
upřednostňovány lobistické zájmy náměstků MZ vůči některým nemocnicím ?
Náměstkové Emmerové a v čem se „proslavili“
Pokud Paroubek pevně stojí za názory Emmerové bude konečně nutné odvolat
stávající náměstky.
Miroslava Ouředníková je ve funkce náměstkyně pro řízení úřadu a na chvíli
si odskočila na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta se především
proslavila nákupem klimatizací za statisícové částky. Pro jistotu na obou
ministerstev. Zřejmě jí tam bylo někdy „horko“.
Ale v jejím stínu se pohybuje poměrně zajímavá postava Jan Oberman, který
byl plných jedenáct let od roku 1974 veden jako agent StB a podle
informací deníku MF Dnes radil Grossovi v důležitých rozhodnutích.
Pracoval dříve na Plicní klinice ve Veleslavíně, v té době klinika dostala
několik miliónů korun z dotací a následně byla zrušena. Prostory jsou dnes
využity pro privátní péči Canadian Medical Care. Údajně dnes je poradcem
Emmerové a ovlivňuje veškeré personální otázky nejenom na samotném
Ministerstvu, ale i ve výběrových řízení na funkce ředitelů nemocnic.
Jiří Koskuba byl dříve náměstkem ředitele Bulovky a v roce 2001 raději po
„velkém úspěchu“ odstoupil. V loňském roce se zúčastnil výběrového řízení
na přednostu II. interní kliniky. Neuspěl. Zklamané vášně a uražená
ješitnost bývají často upovídané. A tak povýšil.
Karel Radolf byl dříve zdravotním radou na Magistrátu města Plzně. Jediné
čím se proslavil, že přečetl novou reformu zdravotnictví. Jeho syn se
podílel na nelegálním drogovém obchodování.