Zhoubné nádory reprodukčních orgánů žen tvoří 40 % všech zhoubných nádorů, které postihují ženy. Tým lékařů a sester specializovaných na gynekologickou operativu v celé její šíři a technické a materiální podmínky nemocnice poskytují ženám s nádorovým onemocněním komplexní terapii. Chirurgické výkony s následnou chemoterapií nebo ozařováním snižují po-operační morbiditu. Ošetřovatelská péče se řídí lokalizací tumoru a rozsahem chirurgického výkonu.
Rizikové faktory a první příznaky nádoru vulvy
Zhoubné nádory vulvy tvoří 5 % nádorů reprodukčních orgánů. V praxi to znamená, že ročně je v ČR diagnostikováno 170 – 200 nových případů. Karcinomy vulvy se vy-skytují u žen v období premenopauzálním (35 – 50 let) a postmenopauzálním (50 – 80 let). U žen v první skupině mezi rizikové faktory pro vznik nádorového onemocnění patří HPV, intraepiteliální neoplazie hrdla a pochvy, které jsou označovány jako prekancerózy. V přechodu prekanceróz do invazívních karcinomů významnou roli hraje buněčná imunita. Důkazem toho jsou ženy postižené HIV infekcí, po transplantaci ledvin nebo jiných dlouhodobých imunosupresívních terapiích. Nádory se vyskytují multilokálně s mělkou invazí. Onemocnění postihuje zejména kuřačky. Ve druhé skupině žen patří mezi rizikové faktory dermatózy nebo genetické mutace, které souvisejí s pokročilým věkem. Nádor tvoří jedno ložisko s infiltrací a metastázami do regionálních uzlin. Onemocnění postihuje častěji nekuřačky.
Nejčastějším příznakem invazívních karcinomů je svědění, pálení, bolest, otok, hmatný hrbol nebo vřed či krvácení.
Bohužel i v dnešní době přichází většina žen poprvé k lékaři již s mnohaměsíční anamnézou a s pokročilým onemocněním. Je to následkem strachu, studu a malé informovanosti většinou starších žen.
Chirurgická léčba u 1. skupiny žen, s ohledem na sexuální život, spočívá v široké excizi nebo i ošetření laserem. U invazívních karcinomů se provádí prostá nebo radikální vulvektomie. Podle věku žen je nutno léčebný plán individualizovat, například (podle rozsahu onemocnění) kombinovat terapii prostou vulvektomií s ozářením inguin.
Vulvektomie
Operace se provádí v antibiotické cloně. Vulva se exciduje radikálně s celou podkožní vrstvou až na sponu a fascii. Na spodině není ponechána žádná tuková tkáň, která se hůře hojí. Excize ke spodině se konicky rozšiřuje a okraje rány jsou podminovány. Pečlivě je stavěno krvácení elektrokoagulací a je zavedena lymfatická drenáž vulvy podtlakem. Následuje sutura tkáně s eliminací slepých prostorů. Sutura se prování Vicrylem a stehy se ponechávají do eliminace. Na 24 hodin je přiložen tlakový obvaz. Moč je derivována trvalou cévkou.
Kontakt sestry s pacientkou
Kontakt sestry s pacientkou v průběhu hospitalizace začíná přijetím na pooperační oddělení. Pacientky, které přicházejí k hospitalizaci, jsou o svém stavu informovány ošetřujícím lékařem a seznámeny s plánovaným chirurgickým výkonem. Mají za sebou kompletní vyšetření: interní, cystoskopii, rektoskopii, CT retroperitonea. Sestra uvede pacientku na oddělení, vysvětlí jí jeho chod a pomůže jí v celkové orientaci. K hospitalizaci dochází den před plánovanou operací v dopoledních hodinách. Příjem zahrnuje ošetřovatelskou anamnézu a rozhovor s pacientkou, při kterém informujeme o pooperačním rehabilitačním režimu na JIP, na pooperačním oddělení a stanoveném dietním režimu.
Zvláštní péče je věnována psychice pacientky.
Obavy z možných důsledků, například narušení sexuálního života, vyvolávají u mladších žen různé reakce. Lze je rozdělit na obavu ze zvládnutí důsledků ze somatické léčby a na to, jaké budou psychické reakce. Obě je ovlivněno věkem ženy, názorem na vlastní nemoc a momentálním duševním stavem. V každém stadiu v po-operačním období je třeba aktivní přístup operované, protože dodržováním léčebného režimu lze předcházet komplikacím.
Odpoledne pacientku oholíme, podáme klyzma a večerní premedikaci. V den operace pacientka lační, provedeme bandáž DK a aplikujeme premedikaci. Pacientku předáváme na operační sál.
Po operaci je pacientka převezena na JIP, kde sledujeme její fyziologické funkce, tlumíme bolest a péčujeme o permanentní katetr a podtlakovou inguinofemurální lymfatickou drenáž. S pacientkou provádíme dechová cvičení.
První pooperační den pacientka nacvičuje vstávání. Po 24 hodinách se sutura ošetřuje tzv. mokrým režimem. Mokrý režim je otevřená metoda, která spočívá ve sprchování rány a oplachování roztokem 1% Betadine. Poté ránu vysoušíme fénem. Mokrý režim provádíme nejméně 5krát denně.
Druhý pooperační den pacientku se sesterskou překladovou zprávou převážíme na pooperační oddělení, kde již má možnost každodenního přímého kontaktu s rodinou. Na pooperačním oddělení je ošetřovatelská péče cílená na urychlení rekonvalescence. Analgetika podáváme podle vnímavosti pacientky. Pokračujeme v léčebném postupu mokrého režimu, sledujeme odpad lymfatické drenáže, pečujeme o střevní peristaltiku a permanentní katetr. Dietní režim pacientky se postupně upravuje od podávání čaje v den operace přes tekutou dietu do třetího dne s kašovitou stravou. Pátý den po operaci přecházíme na lehce stravitelnou, nedráždivou a nenadýmavou stravu. Dále je třeba dbát na dostatečný přívod tekutin. Součástí komplexní pooperační péče je také rehabilitace. Každodenní návštěvy rehabilitačních sester jsou zaměřeny na systém vhodných cviků v dané době od výkonu.
Pacientka se vrací k původnímu životu
O výsledku histologie pacientku informuje vedoucí lékař onkologie, je-li nutná léčba na radioterapeutické klinice, je o ní pacientka přesně informována. Informace příbuzným podává lékař s jejím souhlasem.
Po propuštění z nemocnice se lékařská péče omezuje na kontroly v kratších nebo delších intervalech, podle stavu operované. Podle povahy onemocnění, vyžaduje-li to stav pacientky, bývá znovu přijata na onkogynekologii, kde je zajištěna následná terapie. Ošetřovatelská péče na onkogynekologii má několik fází. Součástí je protinádorová terapie, snaha o prevenci a odstranění komplikací s ní spojených. Prognóza u žen s karcinomem vulvy je relativně nepříznivá. Recidivy onemocnění jsou zejména v lokální oblasti vulvy nebo inguinách. Komplexní ošetřovatelská péče u onkologicky nemocné pacientky je psychická a somatická. Vážné onemocnění s nepříznivou prognózou, při kterém pacientka ztrácí společenské postavení, soukromí, stud a životní rytmus a kdy naopak přibývá bolest, slabost, nauzea, vyžaduje od sestry respektování lidské důstojnosti a takt. Cílem terapie a ošetřovatelské péče je zajištění co nejlepší kvality života.
Foto archív kliniky
Pooperační oddělení FN Motol