„Chytré firmy vědí, že zaměstnanec, který je ve fyzické i psychické pohodě, pracuje lépe a je méně nemocný. Proto nespoléhají pouze na státní zdravotní systém, ale samy nabízejí svým zaměstnancům cílené zdravotní programy. Může jít například o očkovací programy, odvykání kouření nebo školení pro snížení stresu. Nejenže tím zaměstnavatelé aktivně snižují ztrátu produktivity kvůli zdravotním absencím v práci, ale získávají si věrnost a vyšší motivaci k práci svých zaměstnanců. Výsledky pak zaznamenají v podobě vyšších výnosů a menší fluktuace,“ uvedl na konferenci prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký.
Zaměstnavatelé nabízejí vitaminy, vouchery na cvičení, pravidelný přísun čerstvého ovoce na pracoviště. Za zdravotní benefit lze považovat i oblíbené „sick days“, tedy určitý počet dnů v roce, které může zaměstnanec vyčerpat, pokud mu není dobře a potřebuje vyležet začínající onemocnění, aniž by si musel brát nemocenskou či dovolenou.
Podílejí se i zdravotní pojišťovny
„Stále však vidím nevyužitý potenciál ve spolupráci firem se zdravotními pojišťovnami či lékárnami. Firmy nemusejí nést náklady zcela samy. Známe velké společnosti, které umí kombinovat a jejich zkušenosti bychom chtěli přenést i do středně velkých firem. Proto jsme na konferenci pozvali například zástupce společnosti ArcelorMittal,“ nadnesl prezident Horecký. Ostravská společnost ArcelorMittal se od září letošního roku stala nekuřáckou společností. Zaměstnancůmkuřákům zároveň nabídla pomoc s odvykáním kouření. Firma program obohatila spoluprací se zdravotní pojišťovnou, která uhradila část nákladů.
Podobný příklad najdeme i ve státní správě. Armáda ČR nabídla před dvěma lety zaměstnancům program na odvykání kouření. Z celkem 227 žen a mužů, kteří se k projektu odvykání kouření přihlásili, jich 159 přestalo v průběhu programu kouřit. Vzhledem k tomu, že ČR je jediná z 34 zemí OECD, kde se stále zvyšuje počet kuřáků a spotřebou cigaret se řadí mezi první čtyři státy v Evropě, jsou odvykací programy pro zaměstnance obzvláště vhodnou volbou zaměstnavatelů.
V nemocnici 55 milionů ročně
Zajímavý pohled na to, jak se kouření zaměstnanců odráží na fungování společnosti, konkrétně zdravotnického zařízení, na konferenci představila doc. Eva Králíková z Centra pro závislost na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Ztrátu pro zaměstnavatele způsobuje nejen prokouřená doba, ale také doba v pracovní neschopnosti, kde zaměstnanci-kuřáci tráví v průměru o 33 hodin ročně více než nekuřáci. Vezmeme-li v úvahu nemocnici se dvěma tisíci sestrami, kouří jich zde asi 40 procent, tedy 800 sester. Pokud každá denně vykouří 4 až 5 cigaret, trvá to hodinu za směnu, celkově je tedy denně prokouřeno přibližně 800 hodin pracovní doby. Pokud průměrný plat sestry (31 tisíc) vydělíme počtem odpracovaných hodin, vyjde jedna prokouřená hodina na 197 korun, vynásobeno 800 hodinami vyjde na 157 tisíc korun denně, ročně 40 milionů korun nákladů na prokouřenou pracovní dobu. Obdobně v nemocnici s 1000 lékaři, z nichž kouří 16 procent, dojdeme k ročním nákladům 15 milionů korun, celkem tedy 55 milionů korun za rok za obě profese,“ vypočetla neuvěřitelnou sumu doc. Králíková.
I střední firmy mohou
To, že důraz na zdraví zaměstnanců má i ekonomický dopad, potvrdila také Pavlína Kalousová z národní platformy odpovědných firem Byznys pro společnost. „Každý dolar investovaný do zdravotních programů má návratnost 3–8 dolarů. Velké firmy se zaměřují jak na fyzickou, tak na psychickou stránku, mají svá fitness centra, zdravotnická zařízení na pracovišti, protistresová opatření, podporují slaďování pracovního a soukromého života. Ale i středně velké firmy mohou dosahovat stejných výsledků – poukázky zaměřené na zdraví, hubnoucí programy, Doc. Eva Králíková očkování či poradenství v oblasti odvykání kouření lze jako zaměstnanecké benefity zavést v každé společnosti,“ dodala Pavlína Kalousová.
Jak může být pomoc zaměstnavatele účinná, dokazuje například společnost IBM, která 5 let zkoumala, jaký reálný vliv na zdraví má účast jejích zaměstnanců ve zdravotních programech. Ty byly zaměřeny například na krevní tlak, redukci krevních tuků, odvykání kouření či úbytek hmotnosti. Více než 60 % účastníků programu klesl krevní tlak, více než polovina přestala kouřit.
Foto: archiv UZS