Oficiální kompenzace se však zatím tato znevýhodněná skupina lékařů nedočkala. K modernizaci ordinace a jejího vybavení sloužily příjmy z poplatků i mělnické lékařce pro děti a dorost Jarmile Přidalové. „Příjmy z poplatků dělaly něco mezi padesáti až šedesáti tisíci korun ročně, o což jsme jejich zrušením přišli. Za tyto peníze jsme do ordinace pořídili CRP přístroj, s jehož pomocí z kapky krve do dvou minut zjistíme, zda pacient potřebuje antibiotika, či ne,“ řekla dětská lékařka a dodala, že za peníze z poplatků pořídili i nové vybavení čekárny. Zrušení poplatků, pro pacienty do osmnácti let pociťují i v ordinaci Jana Nemečka, praktického lékaře pro děti a dorost, ordinujícího ve Mšeně a v Liběchově. „Částka, kterou jsme z poplatků měli, se pohybovala kolem šesti tisíc korun měsíčně, nedá se to však jednoznačně říci. V létě, kdy je nemocných méně, byla částka nižší a naopak v zimě, kdy je období chřipek, byla vyšší,“ uvedl lékař a dodal, že poplatky sloužily také jako takzvaná regulace pacientů. Podle Jana Němečka lidé začali po zrušení poplatků do ordinace docházet s banalitami, které se bez problémů běžně řeší doma. „Kdekoli je zdravotnictví bez regulace, tak je neufinancovatelné. Jestliže pacienti neplatí poplatek v ordinaci, promítne se to v navýšeném zdravotním pojištění nebo v daních,“ poznamenal. Pediatrička z Kralup nad Vltavou Zuzana Schnabelová zatím zrušení poplatků výrazně nepociťuje. „Naštěstí naše ordinace nemá takové výdaje jako ordinace s přístrojovým vybavením. Částku z poplatků, která se pohybovala od pěti do deseti tisíc měsíčně, jsme používali na nákup potřeb do ordinace,“ uvedla kralupská lékařka.
Jiří Říha, Regionální deník