Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nedávno zveřejnila seznam pacientů s nejnákladnější léčbou. Ukázalo se, že léčba některých pacientů stojí ročně desítky milionů korun.
Ředitele pobočky VZP pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj Aleše Zbožínka jsme se zeptali nejen na to, jaký je jeho názor na finančně náročnou léčbu některých pacientů, ale i na to, proč vzniká stále větší tlak na přísun peněz do zdravotnictví i na další otázky.
Léčba některých pacientů stojí ročně desítky milionů korun. Někdo pak může namítnout, že se nediví, že ve zdravotnictví chybějí peníze…
Určitě to nelze takto říct. Otázka financování souvisí s parametry, které se nastavily při zrodu celého systému českého zdravotnictví před dvaceti lety. Tím základním je princip solidarity zdravých s nemocnými. Vpraxi to pak znamená, že osmdesát procent všech nákladů na zdravotní péči připadá na pětinu z té nemocnější části populace. Anaopak ti zdravější z nás přispívají pravidelnými odvody na léčbu ostatních, i těch nejvážněji nemocných. Vtom je právě onen princip solidarity. To ale není hlavní problém. Tím je spíše samotná struktura výdajů, a s tím spojený rozsah plně hrazené zdravotní péče. Zjednodušeně jde o to, abychom byli schopni hradit z veřejných zdrojů léčbu, která přesahuje finanční možnosti běžného člověka. Běžné náklady v řádech stokorun a možná jednotek tisíců lze v určitém okamžiku – a do určité celkové roční výše – akceptovat úhradou z vlastní kapsy pokud proti těmto výdajům stojí v případě potřeby prvotřídně zajištěná moderní péče v řádech milionů korun.
Jedná se tedy pouze o přesměrování financí ve zdravotnictví?
Efektivní hospodaření ve zdravotnictví souvisí úzce i s distribucí a dostupností péče, odstraněním duplicitních a zbytečných vyšetření, s objektivizací počtů lůžek v jednotlivých segmentech lůžkové péče podle jejich skutečné potřeby, s účelným vybavováním nejmodernější léčebnou technikou a tak dále. Například v oblasti restrukturalizace lůžkového fondu akutní péče na počátku roku jsme našli společnou řeč a shodu se zřizovateli krajských nemocnic ve všech krajích, tedy nejenom v Moravskoslezském, ale i ve Zlínském a Olomouckémkraji. Péče bude v těchto zařízeních poskytována v potřebné kvalitě a efektivněji, a pojišťovna bude i nadále schopna za tuto péči odpovídajícím způsobem platit.
VZP je často uváděna jako symbol problémů ve vztahu zdravotních pojišťoven a lékařů. Je tato kritika oprávněná?
Společenská odpovědnost a postaveníVZPv systému jsou jiné než u ostatních pojišťoven. Proto logicky nese hlavní díl odpovědnosti za fungování celého systému. Je nutné si uvědomit, že zdravotní pojišťovna je zde především od toho, aby svým klientům zajistila kvalitní a včasnou péči v případě zdravotních nesnází, a nikoli od toho, aby vás její pouliční dealeři naháněli a pod rouškou často lživých a pochybných slibů přesvědčovali ke změně pojišťovny. Toto je problém jiných zdravotních pojišťoven. VZPnaprosto plní zásadní očekávání plynoucí z jejího dominantního postavení a nepřenosné odpovědnosti za celý systém.
A co kritika lékařů a jejich nářky na nedostatek peněz?
Asi sotva najdete takový systém zdravotnictví, kde jsou lékaři zcela spokojeni s vynakládanými výdaji na zdravotnictví. Vsoučasné době je celkový objem prostředků na zdravotní péči vlivem současné krize stále menší, přičemž celkové náklady na její poskytování, ale i nároky na její kvalitu stále rostou. Málo občanů si uvědomuje, že pokud se zaměříme výhradně na dostupnost nejnovějších léčebných metod, nejnovějších léků a léčbu nejmodernějšími přístroji, úroveň zdravotnictví vČRje naprosto srovnatelná s nejvyspělejšími západními státy. Ato vše řádově za méně peněz, než kolik za zdraví vydávají zdravotní systémy i lidé západně od nás.
Odkud tedy vzniká nepřetržitý tlak na větší přísun peněz do zdravotnictví?
Příčin je více. Vedle logického tlaku lékařů a rostoucích nákladů na nejmodernější způsoby léčby jsou to i vnější faktory. Ktěm patří klesající výkon ekonomiky, kdy rostoucí míra nezaměstnanosti zvyšuje počet pojištěnců, za které hradí pojistné stát, a to je o hodně nižší, než v případě zaměstnaných osob. Navíc výše pojistného za státem hrazené pojištěnce byla valorizována naposledy před poslední ekonomickou krizí v roce 2008 a už neodpovídá tempu růstu nákladů za zdravotní péči. Tento růst je také spojen samozřejmě s prodlužujícím se průměrným věkem populace, což je naopak důkaz vysoké kvality našeho zdravotnictví. Kromě toho další prostředky v řádu miliard korun odtékají ze systému se zvýšením sazby DPH. Vesměs jsou to všechno faktory, které pojišťovna nedokáže ovlivnit, ale musí se s jejich důsledky vyrovnat.
A daří se vám to?
Určitě ano, i když je to těžké. Naše pobočkamána starosti péči o téměř 1,1 milionu pojištěnců, za které ročně hradíme čerpané zdravotní služby za 25 miliard korun. Existuje spousta lidských příběhů, tisíce velmi vážně nemocných pacientů, kterým pomáháme zajistit společně s lékaři nejkvalitnější zdravotní péči. Ato je přesně ta správná odpověď na otázku, zda je Všeobecná zdravotní pojišťovna pojišťovnou na svém místě.