Ohlášené zvýšení platů zdravotníků o 6,25 % s ministerským příslibem na dorovnání do 10 % dle Memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví nemusí být nakonec zdravotníkům nic platné. Připravovaná vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, která by měla platit již od dubna tohoto roku, dovolí managementům nemocnic zredukovat počet nutných úvazků na jednotlivých pracovištích, což jim umožní eliminovat počty přesčasových hodin.
Vše bude záležet na tom, jak ředitelé nemocnic využijí možností, které jim vyhláška poskytne. Mohlo by se stát, že lékaři i ostatní zdravotníci si navzdory navýšení platů v tomto roce fakticky nepolepší. Tabulkové platy zdravotníků se obvykle pohybují hluboko pod úrovní skutečných výdělků, které jsou ve finále vyšší právě díky velkému množství odpracovaných hodin.
Nejde však jen o konečné výdělky zdravotníků. Nižší počet úvazků by totiž znamenal i slabší obsazení služeb a tedy i více pacientů na jednoho lékaře či sestru. To by podle lékařů mohlo v konečném důsledku negativně ovlivnit i kvalitu a bezpečnost poskytovaných služeb.
Minimální – optimální
Obraz toho, jak by mohla být nová personální vyhláška a ustanovení o minimálním personálním vybavení řediteli chápána, poskytl tento týden médiím ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík.
„Ve službách nebude tolik lidí, tím klesnou přesčasové hodiny a ušetříme. To je pro mě zásadní,“ sdělil.
Primární záměr ministerstva, se kterým byla vyhláška připravována, pak naznačil i náměstek ministra Petr Nosek.
„Lékaři chtěli vytvořit pocit, že jich je nedostatek, a tím zvýšit svou cenu. Takto se ale trh práce zpružní, což bude v oblasti zdravotnictví něco naprosto nového,“ vysvětlil Nosek.
Podle člena Lékařského odborového klubu Miloše Volemana je návrh vyhlášky nepřijatelný a lékaři očekávali posílení, nikoli oslabení služeb.
„Návrh dává prostor pro výrazné omezení personálního zabezpečení zdravotní péče. Z našeho pohledu je to nepřijatelné, nemůžeme akceptovat zhoršení kvality péče pro naše pacienty. Přesto, že se ve vyhlášce píše o minimálních požadavcích a ministr to tak i prezentuje, tak reakce managementů nemocnic - snad nejtypičtější je vyjádření pana Ludvíka z FN Motol - nás utvrzuje v přesvědčení, že ředitelé nemocnicnic si budou vyhlášku interpretovat jako optimální. Ředitelé nemocnic totiž dle vyhlášky nemají žádnou odpovědnost v případě, že nezajistí potřebné vybavení nad rámec vyhlášky,“ varoval Voleman.
Pacienti: Vyhláška je pro nás špatnou zprávou
Dopadů vyhlášky na kvalitu a bezpečnost péče se obávají i pacienti. Na připravovanou vyhlášku i prohlášení Petra Noska a Miloslava Ludvíka zareagoval viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek.
„Jak se zdá, tito pánové dělají z občanů naprosté hlupáky. Potřebný počet lékařů není volně volitelné číslo, ale vychází z rozsahu služeb nutných k zabezpečení pacientů. Snížení tohoto počtu znamená, že se sníží toto zabezpečení a to se dá trochu kompenzovat službami přesčas. Přesčasy jsou dost běžnou skutečností, a proto lékaři navrhovali, aby za potřebný počet lékařů byl považován jejich větší počet. To, co udělal ministr, je pravý opak a vyjádření náměstka Noska a ředitele Ludvíka jsou v rozporu s normálním uvažováním a zpochybňují jejich kompetentnost,“ prohlásil za Svaz pacientů ČR Mrázek podle, kterého by měl ministr Noska i Ludvíka rovnou odvolat.
„To by ale musel přiznat, že jeho vyhláška směřuje k omezení bezpečnosti pacientů a že ji chce vydat, aby vyhověl těm soukromým nemocnicím, které jsou nedostatečně personálně zajištěné, aby na pacientech více vydělaly. Nebo umožnit nemocnicím, aby některé lékaře propustily. Pro pacienty jsou to samé špatné zprávy,“ dodal.
Kubek: Nikdo nás neposlouchá
Lékařská komora dostala v létě minulého roku možnost vyhlášku připomínkovat. Podle prezidenta ČLK však většina zásadních námitek ze strany komory nebyla ministerstvem akceptována.
„V listopadu 2011 jsme z ministerstva zdravotnictví obdrželi písemnou zprávu o vypořádání svých připomínek v rámci vnitřního připomínkového řízení k návrhu nové vyhlášky, kterou ministerstvo připravilo jako prováděcí předpis k zákonu o zdravotních službách. Osobně s námi ale nikdo nejednal. To, že ministerstvo, které má dbát na dodržování pravidel ve zdravotnictví, samo porušuje dosud platný zákon, který mu přikazuje již šest let vypracovat vyhlášku ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, je asi zbytečné komentovat. Za zmínku také stojí, že na připomínky tak zásadního dokumentu dostala komora od ministerstva šestnáct dní v čase letních prázdnin, ale vypořádání připomínek obdržela až po třech měsících,“ uvedl Milan Kubek.
Více informací naleznete v pondělním vydání Zdravotnictví a medicína