Vládní důchodová reforma, která je nyní ve sněmovně, počítá s dobrovolným spořením lidí na penzi v soukromých fondech. Lidé by tam mohli přesměrovat část odvodů na sociální pojištění. K tomu by museli přidat určitou část ze svého. Podle hnutí však vyvedení části peněz z průběžného důchodového systému nijak nepřispěje k jeho stabilitě, ale naopak to prohloubí deficit. Přinese prý jen „další zisky soukromým fondům, to je nejméně početné a nejbohatší skupině našich i zahraničních majitelů těchto fondů,“ uvedlo hnutí.
Ekonomové se v hodnocení takzvaného druhého pilíře rozcházejí. Kritizovala ho opoziční sociální demokracie. Její šéf Bohuslav Sobotka pohrozil, že jestli vláda prosadí svou, ČSSD po případném vítězství v příštích volbách penzijní systém změní.
Vládní návrh zdravotní reformy podle hnutí směřuje k přeměně zdravotnictví „v komerční sektor, jehož hlavním cílem bude maximalizace zisku pojišťoven a zdravotnických zařízení“. Chudí, lidé s průměrnou životní úrovní a dlouhodobě a těžce nemocní prý budou ze systému kvalitní zdravotní péče vyloučeni. „Ta se stane dostupnou opět jen pro nejbohatší,“ argumentují.
Změnu obhajuje ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), podle nějž pojištěncům prospěje. Dnešní úroveň léčby prý zůstane zachovaná a kdo si nebude chtít připlatit, nepřiplatí si. „Nedostane zhoršenou péči,“ zdůraznil ministr.
První část zdravotní reformy, konkrétně novelu o veřejném zdravotním pojištění, v červenci zamítl Senát. Novela má umožnit stanovení základní a nadstandardní péči a také zvýšit poplatek za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den. Senátní veto mohou vládní poslanci zvrátit ve sněmovně.