Podle průzkumu, který pro jednu z farmaceutických společností provedl v dubnu STEM/MARK, vyhazuje léky do koše 21 procent lidí, z mladých do 30 let třetina. Nejčastěji obyvatelé větších měst, v rámci regionů v kraji Libereckém, 30 procent, nejméně v kraji Středočeském, devět procent. V průzkumu odpovídalo 1088 lidí, z nich 52 procent žen.
Do lékárny odnáší léky 44 procent lidí, polovina nad 60 let, a jsou to častěji ženy, 51 procent, z mužů jen 36 procent. Většina, 60 procent, žije v domácnosti se třemi a více členy. Z vysokoškoláků vrací léky přes polovinu. S nižším vzděláním počet klesá. Nejvíc vracejí léky lidé v kraji Zlínském, 53 procent, nejméně Olomouckém, 34 procent.
Mluvčí lékárnické komory Aleš Krebs ČTK řekl, že většina vrácených léků je z pozůstalostí po zemřelých. Nebývají to velké zásoby jednoho přípravku, ale spíše řada různých načatých balení. Vrácené léky jsou také ze zásob pacientů, kterým změnil lékař léčbu, a pak prošlé léky z výměn a obnovy domácích lékárniček a autolékárniček.
Nepoužité léky má podle průzkumu v domácí lékárničce 42 procent lidí, polovina přes šest měsíců, nejčastěji mladí do 30 let, 54 procent. Déle než dva roky skladuje léky pětina vysokoškoláků, jen 11 procent lidí se základním vzděláním. Nejčastěji lidé z Královéhradeckého kraje, 27 procent.
Dobu použitelnosti léků nesleduje podle průzkumu 18 procent lidí, spíše muži, 29 procent, než ženy, osm procent. Nejvíc, třetina, v kraji Karlovarském, nejméně, osm procent, Královéhradeckém. Čtvrtina lidí doma žádné léky nemá, takže je ani nemusí likvidovat.