* Můžete našim čtenářkám ze svých nově nabytých zkušeností přiblížit, jak je koncipovaná příprava budoucích sester v Norsku?
Příprava budoucích sester je v Norsku realizována pouze prostřednictvím denního studia. Jedná se o základní sesterské vzdělání, které je možné dále rozšiřovat prostřednictvím postgraduálních, magisterských, doktorandských a jiných programů. Obsah bakalářského studijního programu je srovnatelný s naším. Rozsah jednotlivých kurzů je rozdílný, zaměřuje se však především na prevenci a potřeby. Praktické vyučování v konkrétním zařízení pak probíhá po absolvování klinických cvičení v laboratorních podmínkách školy.
* Zastavme se na chvíli u praktického vyučování … Jak tato fáze v Norsku probíhá?
V průběhu praktického vyučování student pracuje na ošetřovatelské jednotce pod vedením sestry (coach - sestra, která zabezpečuje trénink praktických činností). Jedna sestra vede maximálně dva studenty. Každá ošetřovatelská jednotka má v závislosti na počtu pacientů a na podmínkách stanovený maximální počet studentů pro jednotlivé pracovní směny, který není možné překročit. V nemocnici pracují také sestry-učitelky, které mají smluvní vztah s nemocnicí a se školou. Jejich úlohou je zabezpečovat praktické vyučování v nemocnici a podílet se na vyučování v laboratorních podmínkách školy. Každá skupina studentů má také určenu koordinátorku praxe, která je zaměstnancem školy a spolupracuje se sestrou (coach) a se sestrou-učitelkou (vypracovává plán praxe, koordinuje plnění hodin praktického vyučování na jednotlivých úsecích, přičemž „její studenti“ praktikují ve více nemocnicích a komunitních centrech, dohlíží na dodržování standardů, hodnotí a kontroluje plnění cílů studentů, stanovuje úkoly a termíny hodnocení, dokumentuje výsledky jednotlivých hodnocení.
* Jak na vás konference a nové informace zapůsobily?
Konference byla určena všem, kteří se podílejí na přípravě budoucích sester. Začátek byl pro mne netradiční. Vstoupila pestře oděná dáma, která za sebou vezla vozík na umývání podlah, vykřikovala a přesvědčovala nás o tom, že je osobou, která všechno ví, zařídí a je pro pacienty nenahraditelná. Z toho jsem pochopila, že důsledné dodržování kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského týmu je problémem nejen u nás. Kompetence byly také na vrcholu pyramidy, který představil první přednášející jako východisko pro efektivitu praktického vyučování. Základnu pyramidy tvořily schopnosti všech zúčastněných, na jedné straně odevzdat své vědomosti a zkušenosti, a na druhé straně je přijímat.
Dalším stupněm byly činnosti, které student nejprve opisuje, pozoruje, konzultuje a až poté je sám prakticky realizuje. Stupeň, následující za činnostmi, obsahuje zkušenosti, které jsou tím větší, čím víc hodin praktického vyučování student absolvuje. To samé platí pro toho, kdo praktické vyučování vede. Proces praktického vyučování má své kroky, posloupnost, vychází z kulturních tradic ve vyučování, zabezpečuje zdokonalování jednotlivců a skupin.
* Proč právě kompetence tvoří vrchol pyramidy?
Kompetence jsou v podstatě propojením teorie a praxe, zabezpečením vývoje, realizují se v nelehkých podmínkách terapeutických interakcí.
* Vedle kompetencí a pyramid vám konference dala jistě i celou řadu dalších nových poznatků a zkušeností …
Další příspěvky prezentované v rámci konference byly zaměřené na postavení studentů v praktickém vyučování, kontrolu a testování průběhu praxe, sociální práci v sesterských činnostech, využití psychologie a pedagogiky ve vedení studentů, vzájemnou komunikaci a řešení konfl iktů. Díky účasti na konferenci jsem získala množství cenných informací, které využiji ve své práci. Vždy, když si na konferenci vzpomenu, objeví se mi před očima obraz koňského spřežení v zasněžené krajině, kterým začínal a končil své vystoupení Sigurt Roger Nilsen. Jednalo se o imaginární vyjádření toho, že jak student, tak učitel (coach, lektor, mentor) musí jít stejným směrem, stejným tempem, spolu, aby dosáhli cíle stanoveného na začátku. Pokud jeden z nich nechce, neví, nebo nemůže, zůstávají stát.