Od ledna 2011 byla některá oddělení zde v léčebně nucena přejít na 12hodinový systém služeb. Každá z nás dostala dlouhodobý plán služeb na celý rok. Přesto v plánu, který ve skutečnosti sloužíme, nemáme všechny služby, které bychom podle dlouhodobého plánu měly mít. Nechápeme, z jakého důvodu. Léčebna je k našim dotazům „hluchá“. Každá z nás má přesčasové hodiny, které nám již delší dobu nejsou propláceny, většinou se slovy, že přesčasové hodiny za dovolené se neproplácejí. Na naše dotazy, z jakého důvodu nejsou propláceny, vedení léčebny neodpovídá.
Od ledna 2011 po zavedení 12hodinového systému je podle slov vedení léčebny potřeba méně personálu a z těchto důvodů má léčebna oficiálně stop stav k přijímání nových zaměstnanců. Přesto již na některá oddělení nastoupili noví pracovníci. Přesčasové hodiny jsou nám snižovány cíleně tím, že z oddělení, kde mají sestry odpracováno méně hodin, jsou přesouvány na oddělení s vyšším počtem přesčasů. Jedná se o účelové jednání vedení léčebny, aby nám přesčasové hodiny nemuseli proplácet. V žádném případě s námi nikdo proplácení přesčasů nekonzultuje.
Rádi bychom věděli, zda léčebna nejedná protiprávně tím, že nás nenechá odsloužit služby, které máme v dlouhodobém plánu, a že nám nezaplatí žádné přesčasové hodiny. Myslíme si, že léčebna tímto jednáním porušuje zákon. Nelíbí se nám hospodaření léčebny s financemi zaměstnanců. Vedení léčebny odmítá komunikovat o těchto problémech i s odbory sester.
Moc vás prosíme o pomoc, za kterou předem velmi děkujeme. Z důvodu propuštění, kterým nám léčebna vyhrožuje v případě našich otázek, se bohužel nemůžeme podepsat jmenovitě, i když bychom tak rádi učinili.
Kolektiv sester a pracovníků PL
Děkuji za váš dotaz. Vycházím z toho, že máte nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu s ročním plánem služeb a vyrovnávacím obdobím 52 týdnů. Píšete, že podle plánu, který ve skutečnosti plníte, nemáte všechny služby podle ročního plánu služeb. Bohužel neznám podrobnosti vaší kolektivní smlouvy (zejména zda rozvrh může být zpracován na kratší období), nicméně pokusím se odpovědět alespoň obecně.
1. Dlouhodobý plán služeb
Obecně platí, že pokud je v kolektivní smlouvě stanoveno vyrovnávací období na 52 týdnů, je zaměstnavatel povinen na celé toto období vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a seznámit zaměstnance s tímto rozvrhem nejpozději dva týdny (pokud se nedohodne kratší doba) před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena.
Harmonogram směn musí být zpracován tak, aby v předem stanoveném vyrovnávacím období zahrnoval výhradně stanovenou týdenní pracovní dobu. Jinými slovy, zaměstnavatel musí rozepsat směny zaměstnanců na celé vyrovnávací období, tedy například, je-li vyrovnávací období stanoveno na 52 týdnů, musí být již dva týdny před začátkem vyrovnávacího období směny zaměstnancům závazně rozepsány na celých 52 týdnů. Po uplynutí vyrovnávacího období pak zaměstnavatel posoudí skutečně odpracovanou dobu a původně stanovený rozvrh pracovních směn.
Pokud zaměstnanec odpracuje více a rozdíl mezi skutečně odpracovanou pracovní dobou a průměrnou týdenní pracovní dobou bude kladný, bude se v tomto rozdílu jednat o práci přesčas (pokud byl výkon nařízen nebo konán se souhlasem zaměstnavatele). Jestliže by naopak byla skutečně odpracovaná pracovní doba nižší, než je průměrná týdenní pracovní doba, jednalo by se v tomto rozdílu o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce a zaměstnavatel by musel zaměstnanci za tuto dobu poskytnout náhradu platu ve výši průměrného výdělku.
V praxi samozřejmě dochází k tomu, že je tento požadavek na vypracování rozvrhu dopředu často porušován. Důkazem je i vaše zkušenost. Nevím ovšem přesně, zda není ve vaší kolektivní smlouvě dohodnuto, že zaměstnavatel může pro určité období tento rozvrh v průběhu vyrovnávacího období měnit nebo zda si tuto možnost nevyhradil předem. Pokud ne, je jeho postup v rozporu se zákoníkem práce.
2. Neproplácení přesčasů
Píšete, že vám zaměstnavatel neproplácí přesčasové hodiny s argumentací „přesčasové hodiny za dovolené se neproplácejí“. Nevím, zda tomu rozumím správně. V každém případě je zaměstnavatel povinen vám práci přesčas zaplatit. Nebo v případě, že se s vámi dohodne, poskytnout náhradní volno místo platu za práci přesčas. Pokud se tedy zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna, potom mu plat za práci přesčas nenáleží. Nevím, zda máte takovou – byť ústní dohodu – se zaměstnavatelem uzavřenou. Pokud ne, je povinen vám přesčasovou práci zaplatit.
3. Přesouvání sester a stop stav
Pokud jde o „přesouvání“ sester z jednoho oddělení na druhé – zde by bylo dobré vidět jejich pracovní smlouvy, resp. druh vykonávané práce. Zaměstnavatel může (a musí) přidělovat práci podle pracovní smlouvy, tzn. pokud např. sestra nemá přímo specifikován druh práce a místo práce, je možné ji v rámci pracovní smlouvy „přesunout“ téměř kamkoli. Nevím, kdo přesně stop stav kvůli špatné finanční situaci nařídil. Obávám se ale, že je to spíše manažerské rozhodnutí o personálních otázkách, a to je plně v kompetenci zaměstnavatele.
V každém případě si myslím, že postup zaměstnavatele není – jak je výše popsáno – úplně v souladu se zákoníkem práce. Navíc jednou z povinností zaměstnavatele je s odbory komunikovat a informovat je o situaci zaměstnavatele. Konkrétně to znamená, že zaměstnavatel musí na žádost se zaměstnanci projednat s ním nebo s odborovou organizací stížnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů. V případě, že vás zaměstnavatel nevyslyší, doporučuji se obrátit buď na zřizovatele (tj. Ministerstvo zdravotnictví ČR), nebo na oblastní úřad inspekce práce, který při zjištění pochybení může uložit zaměstnavateli pokutu.
O autorovi: Mgr. Markéta Klánová advokátka (Marketa.Klanova@dlapiper.com)