Plány a skutky polistopadových ministrů

přidejte názor
Ilustrační obrázek
Autor: VitalikRadko – Depositphotos
Ilustrační obrázek
S jakými plány vstupovali čeští ministři zdravotnictví do úřadu? A kolik z nich se jim povedlo uvést v praxi?



PAVEL KLENER (OF), 5. 12. 1989 – 27. 6. 1990

 – Zavedení dílčích poplatků, například za pohotovostní služby, za recepty, za léky, za nadstandardní služby, poplatky za lékařská potvrzení

 – Zavádění soukromých praxí, privatizace primární péče a péče na poliklinikách

 – Povinné nemocenské pojištění

 – Převedení zdravotnických zařízení do vlastnictví měst a obcí, vznik územních rad zdraví, které by určovaly koncepci územní zdravotnické politiky

 – Vznik lékařské komory

MARTIN BOJAR (OF), 29. 6. 1990 – 2. 7. 1992

 – Zavedení zdravotních pojišťoven a povinného zdravotního pojištění (od ledna 1993)

 – Z povinného pojištění hrazena standardní péče, nadstandard hrazen z připojištění, nebo přímou platbou

 – Privatizace zdravotnických zařízení, rozbití státního monopolu, zrušení krajských a okresních ústavů národního zdraví

 – Zřizování privátních praxí

 – Zavedení sazebníků výkonů a léků

 – Poplatek za pobyt v nemocnici 30 Kč/den

 – Nemocnice zůstávají ve státním vlastnictví

PETR LOM (ODS), 2. 7. 1992 – 22. 6. 1993 (První vláda Václava Klause)

 – Kategorizace léků (bezplatné, spoluúčast, hrazené plně)

 – Privatizace zdravotnických zařízení rozděluje privatizované objekty na volně privatizovatelná zařízení, vázaně privatizovatelná a neprivatizovatelná a zařízení nezařazená do privatizace

 – Navýšení spoluúčasti pacienta

LUDĚK RUBÁŠ (ODS), 22. 6. 1993 – 10. 10. 1995 (První vláda Václava Klause)

 – Privatizace velkých nemocnic

 – Vytvoření základních právních norem pro fungování pluralitního systému ve zdravotnictví

 – Návrh na limitovanou spoluúčast pacientů – pobyt v nemocnici za 55 Kč/den (kromě dětí)

 – Posílení vlivu státu na hospodaření zdravotních pojišťoven a kontrola přerozdělování pojistného
 – Rozdělení výkonů na hrazené a nehrazené

 – Sestupné platby za ošetřovací den v nemocnici a za výkony v ambulantní péči, snížení lůžek pro akutní léčbu v nemocnicích

 – Vypsání limitů pro předepisování léků v ambulantní péči

 – Návrh spojení sociálního a zdravotního pojištění

JAN STRÁSKÝ (ODS), 10. 10. 1995 – 2. 1. 1998 (První a druhá vláda Václava Klause)

 – Kombinace povinného pojištění, dobrovolného pojištění a přímé účasti pacienta, vytvořit prostor pro komerční připojištění

 – Peníze vybrané na zdravotní pojištění rozdělit na část solidární a na část individuální

 – Hrazena „levná, volitelná a předvídatelná“ péče

 – Zvýšení přímých plateb (přivolaná návštěva lékaře, ošetření u jiného lékaře, u specialisty bez doporučení, doléčování, rehabilitační a ošetřovatelský pobyt v nemocnici, doprava sanitou), hospitalizační poplatek 50 Kč

 – Změna sítě zdravotnických zařízení – omezení počtu nemocnic

 – Specializace pracovišť na finančně náročné programy

 – Říjen 1997 zavedena pro praktické lékaře takzvaná kapitačně-výkonová platba

 – Rušení zadlužených pojišťoven

ZUZANA ROITHOVÁ (KDU-ČSL), 2. 1. 1998 – 22. 7. 1998 (Vláda Josefa Tošovského)

 – Hledat poměr hrazení zdravotní péče: pojištění/stát/pacient

 – Restrukturalizace lůžkové sítě

IVAN DAVID (ČSSD), 22. 7. 1998 – 9. 12. 1999 (Vláda Miloše Zemana)

 – Standardizace péče, personálního a přístrojového vybavení

 – Vytvoření hierarchické sítě nemocnic (nemocnice místní: neodkladná péče, interní a dlouhodobá a rehabilitační péče; okresní: základní obory; krajské: specializovaná špičková péče)

 – Sloučení nemocenského a zdravotního pojištění

 – Veřejně přístupné léčebné výsledky jednotlivých zařízení

 – Posílení role státu, rozpočtový systém financování, minimální spoluúčast pacienta, redukce pojišťoven (na jednu)

 – Navýšení financí pro státní lůžková zařízení (preferování ústavní nemocniční péče před soukromou ambulantní)

 – Léky: diferencovaná přirážka podle ceny a seznam povolených léků pro lůžková zařízení

BOHUMIL FIŠER (ČSSD), 9. 2. 2000 – 15. 7. 2002 (Vláda Miloše Zemana)

 – Možnost příplatků za implantáty

 – Koncepce krajských traumacenter

 – Zvýšení tarifních platů zdravotníků

 – Zvedat podíl HDP vložený do zdravotnictví

 – Pacienti bez spoluúčasti

 – Od 1. 1. 2003 přecházejí okresní nemocnice na kraje, kraje mají velké kompetence, ministerstvo pouze konzultativní a doporučující roli

MARIE SOUČKOVÁ (ČSSD), 15. 7. 2002 – 14. 4. 2004 (Vláda Vladimíra Špidly)

 – Růst spoluúčasti do 2000 Kč ročně (hrazení stravy v nemocnicích, 50 Kč návštěva praktika, 20 Kč napsání receptu, vyšetření bez doporučení 100 Kč), za sociální lůžka až 150 Kč na den

 – Snižování počtu akutních lůžek

 – Zamezení růstu zadluženosti nemocnic (zpracování auditů) – ne plošnému oddlužování

 – Informační propojení zdravotnických složek

 – Sankce za zanedbávání prevence/bonusy za dodržení

 – Návrh na rodinného lékaře

 – Omezení ambulantní sítě (odstranění opakovaných vyšetření)

JOZEF KUBINYI (ČSSD), 14. 4. 2004 – 4. 8. 2004 (Vláda Vladimíra Špidly)

 – Limitovaná spoluúčast (maximální 4000 až 5000 Kč ročně) – za pobyt, dopravu, předpis; zavedení čipové karty (informace o výdajích a zdravotním stavu)

 – Stát by neměl neplatit pojištění za děti a důchodce, snížení odvodů na zdravotní pojištění
 – Úhrady podle diagnóz

 – Plné hrazení jedné účinné látky z veřejného pojištění (jeden typ léku), ostatní doplácet

MILADA EMMEROVÁ (ČSSD), 4. 8. 2004 – 12. 10. 2005 (Vláda Stanislava Grosse, vláda Jiřího Paroubka)

 – Posílení vlivu státu jako regulátora, tvůrce pravidel a kontrolora, důraz na krajské zdravotní plány

 – Omezit počet pojišťoven (na jednu)

 – Ne privatizaci nemocnic, ale nemocnice jako veřejné neziskové organizace

 – Ne platbám za diagnózu, ale rozpočtový způsob financování nemocniční péče

 – Ombudsman pacientů

 – Zavedení papírové zdravotní knížky

DAVID RATH (ČSSD), 4. 11. 2005 – 4. 9. 2006 (Vláda Jiřího Paroubka)

 – Sankční a bonusový řád, sledování a dodržování kvality péče

 – Od 1. 1. 2006 přehled o kvalitě péče v nemocnicích, žebříčky kvality nemocnic

 – Dobrovolné komerční připojištění pro nadstandardní služby

 – Páteř zdravotnictví má tvořit síť neziskových nemocnic v pravomoci kraje

TOMÁŠ JULÍNEK (ODS), 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009 (První a druhá vláda Mirka Topolánka)

 – Legalizace nadstandardní péče za příplatky

 – Od 1. 1. 2008 zavedení regulačních poplatků: 30 Kč za recept a návštěvu lékaře, 60 Kč/den v nemocnici, 90 Kč pohotovost (nesmějí překročit 5000 Kč ročně)

 – Posílení volby a odpovědnosti občanů, připojištění nad úroveň standardu, bonusy za zdravý životní styl

 – Volba rozsahu pojištění, jasně vymezené a omezené základní dostupné ošetření

 – Převést zdravotní pojišťovny na akciové společnosti s dohledem státní komise udělující/odebírající licence; VZP má vlastnit stát

 – Špičková medicína do univerzitních nemocnic (jako neziskové akciové společnosti)

DANIELA FILIPIOVÁ (ODS), 23. 1. 2009 – 8. 5. 2009 (Druhá vláda Mirka Topolánka)

 – Navýšení plateb státu pojišťovnám za děti, studenty a důchodce

 – Vymezení standardu a nadstandardu péče

 – Projekty elektronického zdravotnictví

 – Podpora domácí péče

DANA JURÁSKOVÁ (ODS), 8. 5. 2009 – 13. 7. 2010 (Vláda Jana Fischera )

 – Zachování současného rozsahu péče

LEOŠ HEGER (TOP 09), 13. 7. 2010 – dosud (Vláda Petra Nečase)

 – Otevření možností příplatků za nadstandard a tvorba úhradových standardů

 – Odpovědná definice postupů lege artis

 – Úprava pravomocí a povinností zdravotních pojišťoven

 – Kontrola vstupu nových technologií

Kvíz týdne

Kvíz: Uhádnete, jaké nemoci se léčí těmito léky?
1/9 otázek