Změnám v nemocniční síti se sdružení prý nebrání, rozhodovat by o nich ale měli sami pacienti.
Podmínky pro získání smlouvy od ledna 2013 vymezily pojišťovny s ministerstvem v memorandu. V sobotu zveřejní na svých webech seznam nemocnic, se kterými se na nové smlouvě už domluvily.
Odbory, pacienti a postižení vyzvali tento týden vládu a premiéra Petra Nečase (ODS), ať rušení nemocnic zastaví. Podle jejich propočtů by mohlo být zrušeno až 80 ze 190 nemocnic. V dopise premiérovi připomněli, že za poskytování zdravotní péče zodpovídají stát a kraje, ale vláda o tak závažném kroku, jakým je rušení nemocnic, nejednala.
„Platforma nemá problém s tím, aby se zrušilo, co není efektivní. Připravené opatření ale je nesprávně načasované a má problematická kritéria. Rovněž právní postup je chaotický,“ řekl Dostál novinářům.
Veřejnost by podle něj měla dostat informace o tom, kolik dostává která nemocnice z veřejných zdrojů, co a jak kvalitně za to poskytuje. Kontrolu nad zhruba 100 miliardami korun, které nemocnice za rok spotřebují, by měli občané získat tím, že budou voleni do řídících orgánů pojišťoven. Teprve pak je podle Dostála možno dělat nevratné změny v síti nemocnic.
V kritériích pro uzavření smlouvy chybí podle něj to hlavní, tedy poměr ceny a výkonu. „Vhodným kritériem by mohlo být také požadování příplatků za volbu operatéra - tím nemocnice sama tvrdí, že má nadbytečnou kapacitu, kterou je možno bez ztrát pro pojištěnce zrušit,“ řekl Dostál.
Za právně problematické považuje to, že i když nemocnice dostanou smlouvy na jiný rozsah péče než dosud, nerozhodne se o tom podle zákona ve výběrovém řízení, ale po domluvě pojišťoven s ministerstvem. O změnách v síti by podle něj měli rozhodovat pacienti - uspět by měla zařízení, která vyhledávají. Při novém způsobu plateb za diagnózu zaplatí pojišťovny víc nemocnicím, o které je zájem. Ostatní se samovolně omezí nebo zaniknou.