Naopak když pacientovi napíšou lék, předají ho specialistovi nebo si vyžádají laboratorní vyšetření, jsou „za kvalitní péči spravedlivě potrestáni“, pojišťovny jim při překročení limitu sníží platbu.
Praktici nemají podle vyjádření ministerstva zdravotnictví ze zákona povinnost klienty na prevenci zvát. Motivovat by je měla navýšená platba za provádění prevence, která by měla zvýšit dosavadní malou účast lidí.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý na dotaz ČTK uvedl, že na prevenci u praktika nebylo v letech 2013 až 2015 ani jednou 44,4 procenta dospělých pojištěnců VZP. „V absolutních číslech je to 2,314 milionu z celkem 5,9 milionu lidí pojištěných u VZP,“ upřesnil.
Úhradová vyhláška, podle níž platí zdravotní pojišťovny lékařům a nemocnicím, neposkytuje podle Dostála dostatečnou motivaci praktikům k péči o pacienty. Dostávají základní měsíční platbu, tzv. kapitační, 52 korun za každého registrovaného pacienta, bez ohledu na to, zda ho léčili.
Podle občanského sdružení by se platba měla upravit podle toho, zda praktik reálně o pacienty pečuje. Těm, co nepečují, by se měla snížit, těm co pečují, by měla být značně navýšena.
S poklesem úhrady za pacienty, které praktik poslední tři roky neviděl, počítal návrh letošní úhradové vyhlášky. Ministerstvo ho kvůli kritice ze strany zdravotníků i politiků nakonec do vyhlášky nedalo.
Neúčast milionů lidí na pravidelných preventivních prohlídkách je podle místopředsedy Purkyňovy společnosti všeobecného lékařství Igora Karena problém. V debatě podle něj ale nezaznívá, že pokud by všichni občané řádně navštívili svého praktického lékaře s požadavkem na preventivní vyšetření, systém primární péče by to zvládal jen s obtížemi, s ohledem na přetížení praktiků administrativou a už teď přeplněné čekárny.
„Je potřeba provést nejprve zásadní změnu koncepce primární péče v naší zemi, teprve potom zvát a motivovat pojištěnce,“ sdělil ČTK Karen.