Platforma navrhuje změnit pravidla větším zapojením zdravotních pojišťoven nebo inspirací ze zahraničí.
Pacient, který je přesvědčený, že mu chyba lékaře nebo nemocnice způsobila zdravotní újmu, musí u soudu dokázat dvě základní skutečnosti. Jednak musí znalec v posudku jednoznačně potvrdit, že lékař nebo zdravotnické zařízení nepostupovali správně, a jednak musí být doložena příčinná souvislost. Žalující strana musí tedy soud přesvědčit, že pokud by lékař postupoval správně, tak by byly dané zdravotní problémy s určitostí vyřešeny.
Získat tyto důkazy bývá složité, upozornil Dostál. Poškozené pacienty od podání žaloby odrazuje také hrozba, že budou muset nejen zaplatit vlastní náklady na soudní řízení, ale v případě prohry i náklady protistrany. Může se pak jednat o statisícové částky. Šance na přiznání odškodnění přitom není vysoká, podle Dostála 90 procent soudních sporů dopadne ve prospěch žalovaného. Vzhledem k tomu, že se většinou táhnou několik let, znamenají velkou psychickou zátěž nejen pro pacienty, ale také pro zdravotníky.
Rychlou změnou bez potřeby legislativních úprav by podle Platformy zdravotních pojištěnců bylo větší zapojení zdravotních pojišťoven. Ty by se podle Dostála měly postavit na stranu svých pojištěnců. Na rozdíl od nich mají odborné lékařské i právní zázemí, mohou přímo a zdarma nahlížet do zdravotnických dokumentací a poskytovatelé zdravotní péče jsou povinni hlásit pojišťovně zaviněná poškození zdraví. Tomuto řešení ale podle neformálních informací zdravotní pojišťovny nejsou nakloněny, řekl Dostál.
Pro případné legislativní změny je podle něj možné hledat inspiraci na Novém Zélandu nebo ve Skandinávii. Tam se odškodňování pacientů řeší mimosoudně ze zvláštního fondu zdravotních pojišťoven. O odškodnění rozhodují zdravotní pojišťovny. Celý proces trvá řádově týdny.