Zdravotníci někdy lidem poskytují méně kvalitní péči, protože na dražší zákrok údajně nejsou peníze. Stát ani pojišťovny přitom nemají jasno v tom, zda by naopak nebylo možno ušetřit právě díky modernější metodě léčby.
Co se vyplatí více? Když člověk přijde na klasickou, poměrně levnou operaci, po níž stráví více než týden na nemocničním lůžku a dalších několik týdnů doma, nebo jednodušší zákrok drahým přístrojem, po němž se vrátí domů ještě týž den a do práce za několik dní?
Přesnou odpověď není v Česku možné získat. Nikdo zatím nezpracoval podobnou studii, která by hodnotila nejen okamžitou cenu operace, ale i celkové výdaje za pobyt v nemocnici či i dlouhodobý léčebný efekt. Rychlé zákroky mohou pomáhat například při kýle, křečových žílách, problémech s očima či inkontinencí.
Nikdo z ministerstva zdravotnictví nedokázal za téměř tři týdny odpovědět na otázku, zda podobné hodnocení existuje a jaký přineslo výsledek. „Nepodařilo se nám získat žádanou odpověď ani z jednoho odboru,“ přiznala Romana Volkánová z tiskového oddělení.
V západní Evropě přitom podobné projekty existují. Statistiky tam uvádějí, jak jsou nemocnice při léčbě úspěšné a také jak se pacientovi vedlo až několik let po propuštění.
Zdravotní pojišťovny v Česku ale nadále mnohdy proplácejí metody, které jsou levnější jen na první pohled, ve skutečnosti však systém i pacienta neúměrně zatěžují. Viní z toho především systém, jímž je zdravotnictví financováno, ale i lékaře. „VZP samozřejmě zajímá otázka efektivity zdravotní péče. Dosud však zdravotnické předpisy respektují spíše objemová, nežli kvalitativní kritéria,“ uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová.
Některá zařízení už nové metody zavádějí. Patří mezi ně chirurgie pražské nemocnice v Motole, která zavádí jednodenní operace například kýly, křečových žil a hemoroidů. Ráno pacienta přijmou a večer jde zase domů. „Důvody jsou především ekonomické: je to levnější pro nemocnici i pro pacienta,“ řekl přednosta III. chirurgické kliniky Pavel Pafko.
V západní Evropě se podobným způsobem dělá polovina operací, v USA dokonce sedm z deseti. Pafko vyčíslil, že za jeden den péče platí pojišťovna nemocnici 850 korun, přičemž dosud lidé pobývali v nemocnici po podobných zákrocích minimálně pět dní.
Předseda Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera tvrdí, že tomu, aby pojišťovny sledovaly, jak nemocnice dokážou léčit jejich klienty, brání fakt, že jsou placeny paušálními částkami. Příkladem toho, jak lidé doplácejí na levnou léčbu, je běžný postup používaný u bércových vředů. „Tady si je lidé dlouhá léta léčí pomocí nepříliš účinných roztoků, které předepisují praktici. Přitom by lidem spíše pomohly terapeutické náplasti - jsou sice dražší, ovšem zabírají. Praktici je však nepředepisují i proto, že by si kvůli tomu odčerpávali peníze ze svého limitu na léky,“ uvedl Miroslav Palát ze sdružení dodavatelů zdravotnických pomůcek Czechmed.