Chystáte se pracovat v zahraniční společnosti, která působí na území naší republiky? Kdo bude odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění? Vy, nebo nový zaměstnavatel?
Pro posouzení povinné účasti v systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění v České republice je podstatné určit, zda budete pracovat pro zahraniční společnost, která má organizační složku v České republice, či nikoli. Proto odpověď rozdělíme na část zabývající se prací pro společnost se sídlem v zahraniční a na část, která řeší problematiku práce pro organizační složku zahraniční společnosti v České republice.
Práce pro společnost se sídlem v zahraničí. Zaměstnanci, kteří pracují v České republice pro zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, jsou vyňati z účasti na nemocenském pojištění podle § 5 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení v § 3 a zákon č. 48/ /1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v § 5 písm. a) obdobně uvádějí, že plátcem pojistného na sociální zabezpečení, respektive zdravotního pojištění je zaměstnanec, který se účastní nemocenského pojištění. Jinými slovy to znamená, že pokud je zaměstnanec vyňat z nemocenského pojištění, uvedený pracovněprávní vztah nezakládá jeho povinnou účast na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Z toho tedy vyplývá, ze váš zaměstnavatel ani vy nebudete povinni odvádět příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v České republice z příjmu, který vám plyne z popsaného pracovního poměru.
Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že zdravotní pojištění je povinné pro všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky. Proto v případě, že nebudete pobírat žádné další příjmy, které by zakládaly vaši povinnou účast na zdravotním pojištění, například ze samostatné výdělečné činnosti, jste z pohledu zákona o zdravotním pojištění považováni za takzvanou osobu bez zdanitelných příjmů. V tomto případě jste povinni se do osmi dnů ode dne, kdy jste se stali osobou bez zdanitelných příjmů, přihlásit u zdravotní pojišťovny a platit pojistné ve výši 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je v tomto případě minimální mzda. Pojistné by tedy činilo 770 Kč (13,5 procenta z 5700 korun). Splatné je od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud budete osobou bez zdanitelných příjmů pouze po část měsíce, snižuje se vyměřovací základ (a tedy i pojistné) na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, ve kterých jste registrováni v této kategorii.
Práce pro organizační složku zahraniční společnosti v České republice. Organizační složky zahraničních společností zapsané do obchodního rejstříku se považují za zaměstnavatele se sídlem v České republice podle § 3 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Proto zaměstnanci, kteří pracují pro organizační složky, nejsou vyňati z účasti na nemocenském pojištění a následně také z účasti na sociálním a zdravotním pojištění. Pro vaši případnou povinnost v systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je rozhodující, jaké pracovní právo je použito při sjednávání pracovněprávního vztahu.
Pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Zaměstnanci, kteří pracují v České republice pro organizační složku zahraniční společnosti na základě pracovní smlouvy uzavřené podle zákoníku práce, se povinně účastní nemocenského pojištění, z čehož vyplývá povinná účast na sociálním a zdravotním pojištění. Pojištění vzniká dnem nástupu do zaměstnání. Příjem, který vám bude zúčtován v souvislosti s výkonem vašeho zaměstnání, se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí v celkové výši 13,5 % z vyměřovacího základu (zaměstnanec hradí 4,5 %, zaměstnavatel 9 %). Na pojistné na sociální zabezpečení odvede zaměstnavatel 26 % z vyměřovacího základu a zaměstnanec 8 % z vyměřovacího základu. Pojistné odvádí zaměstnavatel v den výplatního termínu. Pokud není výplatní termín stanoven, pak do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.
Pracovněprávní vztah podle zahraničních pracovněprávních předpisů. Zákon č. 97/ /1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který řeší úpravu vztahů s mezinárodním prvkem a tím pracovněprávní vztah s organizační složkou, umožňuje v § 9 volbu práva. Jinými slovy to znamená, že v pracovní smlouvě lze dohodnout, že pracovněprávní vztah se bude řídit jiným než českým právem. Volba jiného než českého práva musí být výslovně v textu smlouvy uvedena. Jinak zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním stanoví, že smlouva se řídí právem místa, kde je práce vykonávána, nedohodnou-li se strany jinak. Je velmi důležité uvést, že volba jiného než českého práva klade určité nároky na zaměstnavatele. Zaměstnavatel by se měl ve zvoleném zahraničním právu orientovat a být schopen sledovat vývoj dané legislativy tak, aby byl schopen řešit případné pracovněprávní nároky či spory se zaměstnancem. Z pohledu sociálního a zdravotního pojištění platí, že pracovněprávní vztahy uzavřené podle zahraničních předpisů nezakládají povinnou účast na nemocenském pojištění a následně ani na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Důsledky takového pracovněprávního vztahu jsou obdobné, jak je uvedeno v části zabývající se prací pro společnost v zahraničí.
Připomínáme, že neúčast zaměstnance na sociálním zabezpečení může mít vliv na uznání nároků z důchodového pojištění zejména při přiznání starobního důchodu a jeho výše. Při přiznání důchodu je jednou z podmínek doba pojištění, tedy doba, za kterou bylo placeno sociální pojištění. Pokud zaměstnanec pracuje pro společnost se sídlem v zahraničí, a není tedy povinně sociálně pojištěn, je vhodné zvážit případně dobrovolnou účast na sociálním pojištění podle českých předpisů.
Richard Husovský, Ernst & Young, Ekonom, 23.5.2002