sníží osobní ohodnocení zaměstnancům a část z nich propustí. Tak chtějí někteří ředitelé nemocnic reagovat na lednové sedmiprocentní zvýšení tarifních platů zdravotníků, které nařídila vláda.
Lékařům by měl měsíční příjem stoupnout v průměru zhruba o 1500 korun, střednímu zdravotnickému personálu o tisíc.
K výrazným úsporám hodlají sáhnout především šéfové desítek nemocnic, které jsou ve vážných problémech kvůli dluhům za dodávané léky.
„Zatím nevíme, jaké budou skutečné příjmy naší nemocnice. Dodavatelům léků hradíme dluhy podle dohodnutého splátkového kalendáře a musíme v tom pokračovat. Nezbývá než omezit vnitřní investice,“ konstatoval ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice Martin Holcát.
Stát pomohl 60 milióny
Ministerstvo financí přitom už jedenácti nemocnicím, které dlužily distributorům léčiv vysoké sumy, mimořádně rozdělilo šedesát miliónů korun.
„Dostali jsme sedm miliónů na nový nákup léků,“ uvedl Vladimír Hamáček, ředitel strakonické nemocnice. Ta patřila mezi několik zařízení, do nichž firmy kvůli velkým dluhům zastavily pravidelné dodávky. „Už je obnovily, dohodli jsme si splátkový kalendář,“ dodal Hamáček.
Ten je přesvědčen, že nařízení o zvýšení mezd zbrzdí plán na finanční ozdravení nemocnice. Instituce chce proto nového zřizovatele - kraj - požádat o peníze navíc.
Pokud je nedostane, bude muset podle Hamáčka propustit dvacet lidí, a to ve všech profesích včetně lékařů.
„Nemůžeme si už dovolit neplatit dodavatelům léků,“ prohlásil ředitel. „Každopádně předpokládáme, že se výkony nemocnice budou zlepšovat. Po roce a půl jsme po rekonstrukci otevřeli internu,“ dodává.
Kraje musely podle zákona převzít bývalé okresní nemocnice s dluhy, i když se tomu bránily. Nyní nemohou ředitelům ani nařídit, aby platy v této situaci nezvyšovali.
„Přidáno musejí dostat všichni, tedy i pracovníci nemocnic. Podle zákona se vládní nařízení týká i zaměstnanců příspěvkových organizací, jejichž platy jsou finančně kryty z veřejného zdravotního pojištění, což jsou také tato zařízení,“ vysvětlila Ivana Břeňková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Nula od nuly?
Kraje však mohou nařídit šéfům nemocnic, že už dál nesmějí zvyšovat mzdové náklady. Pak by zřejmě ředitelům nezbylo nic jiného, než aby po povinném lednovém „přilepšení“ ubraly zaměstnancům na osobním ohodnocení.
„Máme informaci z některých nemocnic, že to jejich vedení chce udělat právě takto,“ tvrdí předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek.
Podle něj nepříznivá finanční situace řady nemocnic zatím nevedla k tomu, že by zaměstnanci omezili přesčasy a pohotovostní služby. A to právě proto, že se management s personálem domluvil na finančních výhodách.
„V mnoha nemocničních zařízeních se odboráři s řediteli dohodli na lepším finančním ohodnocení těchto služeb. V řadě jiných se sice ještě nedomluvili, ale vyjednává se a předpokládáme, že i v nich se obě strany nakonec shodnou,“ uvedl Kubek.
Ten je přesvědčen, že pokud by začali lékaři od ledna dodržovat limity přesčasů určené změnou zákoníku práce, mohly by některé z ústavů zkolabovat.
Faktem je, že například zlínská nemocnice problém přesčasů vyřešila jinak - zavedla už v listopadu třísměnný provoz.
Podle ředitele Jaroslava Přehnala jde o způsob, jak snížit počet přesčasových hodin, aby byl zákoník práce dodržen: „Nijak to neomezuje výkon operací. Navíc nepřetržitý provoz na některých pracovištích, například v porodnici nebo na úrazové ambulanci, prospívá i pacientům.
JAKÉ JSOU PLATY VE ZDRAVOTNICTVÍ
Průměrný měsíční příjem lékaře zaměstnaného v nemocnici:
3. čtvrtletí 2002 = 32 145 korun
1. čtvrtletí 2003 = 33 645 korun*)
Průměrný měsíční příjem sestry zaměstnané v nemocnici:
3. čtvrtletí 2002 15 803 korun
1. čtvrtletí 2003 16 803 korun*)
*) jde o odhad, důležité bude, jak se změní ostatní tarifní složky platu
Pramen: odborové organizace ve zdravotnictví
IVANA KNĚŽNÍKOVÁ, Hospodářské noviny 3.1.2003