Je to evergreen každého jara a podzimu. Státní zaměstnanci udeří na politiky a žádají je o vyšší třinácté či čtrnácté platy, než jaké jim vláda původně slíbila. Nepovažují je totiž za odměny za mimořádnou práci, ale za něco, nač mají automatický nárok.
Právě nárok a rovnostářství jsou dva hlavní pojmy, kolem nichž se platová vyjednávání točí. Když v sobotu šéfka odborů ve státní správě Alena Vondrová vyrážela na jednání s premiérem Stanislavem Grossem a ministry práce Zdeňkem Škromachem a financí Bohuslavem Sobotkou, nenesla si v aktovce žádné analýzy, v nichž by politikům dokazovala, o kolik letos byla práce učitelů, policistů či lékařů kvalitnější a produktivnější.
Pro každého zaměstnance dokázala v průměru 2518 korun vybojovat pouze upozorněním, že podle nových platových tabulek, které platí od letošního roku, si někteří zaměstnanci pohorší.
„Řadě státních zaměstnanců hrozí, že se právě jim propadnou reálné příjmy,“ opakovala v minulých týdnech Vondrová. Uspěla. Obhájila tím plošné zvýšení čtrnáctých platů, bez ohledu na to, jak kvalitně kdo pracoval.
Plošnost a rovnostářství jsou hlavní rysy, jimiž se odměňování lidí ve službách státu vyznačuje. Právě nový platový systém, který rozšířil platovou škálu z původních dvanácti na šestnáct tříd, měl zvětšit rozdíly v platech. Polepšili si v něm hlavně lidé s nejvyšší kvalifikací: vědci, lékaři, vysokoškolští učitelé.
Právě zabránit útěku nejkvalifikovanějších lidí do soukromé sféry, která je lákala výrazně vyššími platy, byl hlavní motiv pro nová pravidla.
Pro řadu lidí z nižších stupňů platového žebříčku byla skutečně nová pravidla méně výhodná a až o několik stokorun měsíčně si pohoršili. V jejich zájmu teď odboráři před politiky ČSSD obhájili vyšší předvánoční odměny.
Na pracovní výkony se při jejich výši nehledí. V Česku zatím neexistují ani pravidla, podle nichž by se kvalita a produktivita práce policistů či berních úředníků dala hodnotit. Jednu a půl miliardy, kterou bude kabinet nyní navíc rozdělovat mezi státní zaměstnance, tak nezískají ti nejlepší učitelé, lékaři ani policisté. Dostanou stejně jako jejich méně výkonní, vzdělaní či pracovití kolegové.
Rovnostářství ve státní správě zůstane
Od příštího roku už se přetahování mezi politiky a odbory o mimořádné platy nebude opakovat, budou totiž zrušeny. Pětina průměrného platu každého zaměstnance se mu rozpustí do jeho běžných příjmů. Odpadnou sice politické diskuse, rovnostářství v příjmech lidí pracujících pro stát však zůstane.
„Myslím, že bychom se měli zamyslet a začít hledat cesty, jak platy státních zaměstnanců výrazně navázat na kvalitu a efektivnost jejich práce. Jsou mezi nimi špičkoví lidé, kteří by si zasloužili mnohem vyšší platy, ale také řada těch, kteří se prostě vezou a současný systém jim velmi vyhovuje,“ říká vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Například ve Velké Británii pravidelně zkoumají, jak produktivní jsou lidé ve veřejných službách. Když tedy například politici zvýší výdaje na zdravotnictví o deset procent, musí daňovým poplatníkům prokazovat, o kolik se v nemocnicích a ordinacích zvýšila kvalita.
Pravidla pro odměny zaměstnanců ve státních službách se pak začínají blížit poměrům v soukromých společnostech. Tam neexistuje žádný automatický nárok na třináctý či čtrnáctý plat.
Odměny jsou běžnou motivací, vždy jsou ale velmi úzce svázány s výkonem firmy i konkrétního zaměstnance. Neplatí zde žádný samozřejmý nárok, na rozdíl od státních služeb.
Hospodářské noviny