po němž věřitelé požadují řádově 40 miliónů korun k 31. 12. 2001. Další v Domažlicích, Klatovech, Stodu a Rokycanech mají na svém kontě dluhy od cca 7 do 20 milionů Kč, a to bez započtení pohledávek a závazků, které výsledek ještě zhoršují. Příčiny vidí krajský radní Jaroslav Kadlec (Koalice), který má na starosti právě oblast zdravotnictví a sociálních věcí, v nevyváženém způsobu financování a nedokončené restrukturalizaci. „Jmenované nemocnice jsou zařízení s akutními lůžky, další dvě v Plané - Sv. Anně a Horažďovicích s lůžky následné a rehabilitační péče jsou na tom relativně dobře. A domnívám se, že právě cestou snížení počtu akutních lůžek ve prospěch lůžek následné péče by se mělo jít, neboť všech pět výše uvedených nemá dostatečně využitou lůžkovou kapacitu. V některých případech je využití menší než 50 %. Tento problém je zřetelný zejména u porodnic, kde namísto doporučovaných 600 porodů ročně vykazují cca 350, ale i méně, což je samozřejmě špatné jak z hlediska ekonomického, tak i z hlediska zajištění odbornosti a kvality péče o pacienty,“ říká Kadlec.
Problémem jsou také investice
Na nedostatek peněz si stěžují všechny nemocnice a mnohdy i oprávněně. Pravdou je, že finanční toky pro tuto oblast jsou dlouhodobě minimální a v zásadě nedostačují na potřebnou obnovu a inovaci jak budov, tak i vybavení. Přesto Kadlec poukazuje na fakt, že někdy jsou nové investice velmi nadsazené a zřejmě neuvážené. Narazil tak na zhruba 900milionovou a již schválenou a zahájenou investici na výstavbu nové nemocnice v Domažlicích. „Vidím za tím nekompetentní rozhodnutí ministerstva. Tato stavba je dle mého názoru předražená a neodpovídá významu. Pro srovnání: nemocnice v Sušici s kapacitou 135 lůžek, jejímž zřizovatelem a investorem je město, je téměř stejná, jako ta uvažovaná v Domažlicích, kde je vyprojektováno 150 lůžek. V Sušici na tuto kapacitu nemocnice potřebovali 36 000 m3 obestavěného prostoru (včetně původního objektu, který je kompletně rekonstruován) a stavba stála cca 120 milionů. V Domažlicích pak bude obestavěný prostor cca 92 000 m3 při téměř stejném počtu lůžek! Cena stavební části dle výsledku výběrového řízení je ale cca 585 mil. Kč. Náklady jsou tedy prakticky pětkrát větší! Nutně se tedy vkrádá myšlenka, zda nejde o megalomanskou stavbu“ uvedl Kadlec. Sušická nemocnice pak loňský rok končila s mírnou ztrátou, ale je skutečností, že nebylo dokončeno a provozováno jedno oddělení, což se logicky projevilo negativně na příjmech. Domažlická pak při příjmech cca 100 miliónů a ztrátě cca 7 miliónů (přes provozní dotaci od OÚ) bude navíc zatížena ještě velkými odpisy, které v závislosti na rychlosti odpisování mohou dosáhnout až několika desítek miliónů. A není reálné, že by nová nemocnice dokázala vygenerovat podstatně větší příjem než v současné době. „Domnívám se, že před schválením této investice ze státního rozpočtu mělo být provedeno její ekonomické posouzení, tak, jak je běžné u každé jiné investice. A i o této stránce novostavby měla být mezi zainteresovanými stranami vedena diskuse. Bohužel v žádné dokumentaci, kterou se mi podařilo získat, jsem takovéto posouzení nenalezl,“ tvrdí Kadlec.
Optimalizace sítě nemocnic je nutná
Aby zdravotnický sektor nebyl podle Kadlece jen černou dírou, v níž se utápějí peníze daňových poplatníků, je optimalizace sítě nemocnic nezbytná. „Zde se vrátím zpět k nemocnici v Plané. V kraji jde o nejmodernější okresní nemocnici, přitom ale několik kilometrů odtud je další nemocnice v M. Lázních. Přitom právě Tachovsko a Mariolázeňsko patří k řídce osídleným územím. Domnívám se, že na síť nemocnic je třeba nahlížet zcela jinak, tj. bez ohledu na hranice okresů. Obavy, že nemocnice pacienta nepřijme proto, že má bydliště v jiném okrese, eventuálně, že pojišťovna léčení nezaplatí, jsou nemístné. Až přejdou nemocnice pod kraj, ten bude zákonitě prosazovat jejich racionalizaci, jinak by je musel dotovat desítkami milionů ročně. Takže podle dostupných podkladů a doporučení by mělo ubýt cca 600 akutních lůžek a naopak by se měly navýšit počty lůžek následné péče, rehabilitačních a pro dlouhodobě nemocné. Bude zcela jistě docházet i ke spojování oddělení, nebo v některých případech i k rušení. Je to totiž i v zájmu pacientů, chtějí-li mít péči na skutečně kvalitní úrovni. A budou-li některé obce trvat na zachování problematického oddělení, bude nutno diskutovat i o jejich příspěvku na provoz. Je totiž nereálné, aby kraj nemocnice dotoval a kryl jejich ztráty v rozsahu jejich současných hospodářských výsledků,“ dodává Kadlec.
Svatava Hernandezová, Právo, 17.4.2002