Na rostoucím propadu nese podle něj Václava Šimánka vinu především diskriminační úhradová vyhláška a paušální platby za výkony.
Už v pololetí stoupla ztráta čtyř akutních nemocnic a dvou nemocnic následné péče na 145 milionů korun. Největší podíl na ztrátě má nemocnice v Klatovech, která zřejmě podle Šimánka vygeneruje letos ztrátu kolem 190 milionů korun - tedy tolik, kolik měly původně mít všechny nemocnice dohromady. Na příští rok počítá kraj, že nemocnici zaplatí propad ve výši 135 milionů.
Největší krajem vlastněná nemocnice a druhé největší zdravotnické zařízení v kraji má sice nový moderní objekt, měla ale špatně nasmlouvané úhrady od pojišťoven. Ve starém objektu byla navíc dlouhá ošetřovací doba a klesající výkonnost. Nyní se to mění k lepšímu, paušální platby ale za rostoucím výkonem nejdou, uvedl Šimánek. V novém objektu například podle něj stoupl počet porodů z dřívějších zhruba 400 na 700 až 800 za rok. Není ale jasné, zda kvůli paušálům dostane nemocnice zvýšené výkony proplaceny.
„Děláme určitá úsporná opatření, snažíme se ztrátu snižovat. Předpokládáme, že nová úhradová vyhláška, byť bude diskriminační, v některých lékařských odbornostech by nám mohla pomoci,“ doufá radní.
Na lepší platby by si mohly nemocnice přijít za ušní, nosní, a krční výkony. Šimánek také doufá, že se narovnají nespravedlnosti - třeba laboratoře v klatovské nemocnici se zatím základní sazbou nedostaly na úroveň, kterou by si kraj představoval.
Odpověď na otázku, jak to bude vypadat s hospodařením nemocnic v příštím roce, dá podle Šimánka především nová úhradová vyhláška, ta ale vyjde až v lednu. „Počkejme si. Máme vypočteno, že u některých pojišťoven bychom na tom mohli být lépe než letos, u jiných hůře, jde o to, abychom se sešli na nějaké částce, aby ta úhrada byla spravedlivější,“ dodal.
Pro příští rok počítá kraj s tím, že pošle do klatovské nemocnice 135,8 milionu korun, do domažlické 35,4 milionu, do rokycanské nemocnice 34,6 a do stodské 25,9 milionu. Nemocnice následné péče Svatá Anna by měla dostat 6,2 milionu a Nemocnice následné péče LDN Horažďovice 1,97 milionu korun.
Loni kraj původně předpokládal, že roční ztráta bude kolem 149 milionů korun, nakonec se vyšplhala na 225 milionů. Opoziční ODS i TOP 09 vedení kraje kvůli propadu nemocnic kritizuje. Zvyšování plateb na služby obecného hospodářského zájmu podle nich ohrožují finanční zdraví kraje.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).