proč utrácí za jednoho pojištěnce druhou nejvyšší částku ze všech okresních poboček.
Systém pojišťoven vznikl v roce 1993. Nové instituce měly do konce dalšího roku povinnost uzavřít nejméně pětiletou smlouvu s každým zdravotníkem, který o to požádal.
„V devadesátých letech cítily velkou šanci také sestry,“ připomíná karvinskou zvláštnost ředitel Doležal. Udělaly si kursy rehabilitace a musely dostat smlouvu. „Dnes mám v rehabilitační péči o sto lidí víc, než bych potřeboval, a ovlivnit to nemůžu,“ dodává ředitel.
Selhání konkurence
První možnost vypovědět staré smlouvy nastala v roce 1998, kdy pojišťovny vypsaly výběrová řízení na péči, kterou v jednotlivých regionech skutečně potřebují.
| Rozdílně se přitom chovajíi pobočky VZP uvnitř jednohokraje. Okres Český Krumlovse od prachatického ničím neliší,přitom tamní pacienti stojí ročněv průměru o dva tisíce méně. |
Pokus ale zkrachoval, protože když smlouvu nechtěla uzavřít jedna pojišťovna, nabídly se ostatní. VZP se přitom dodnes s oborovými pojišťovnami navzájem obviňuje, čí vinou se zachovala řada zařízení, která nejsou nezbytně nutná.
Druhá možnost vypsat výběrová řízení bude v roce 2006. Dosud se ale nechystají kvůli sporům mezi pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví. Obě strany totiž chtějí mít v konkursech poslední slovo.
Selhání konkurence se tak vedle dědictví minulosti udává jako druhý systémový důvod, proč se výdaje na zdravotnictví v regionech tak liší.
| VZP má v Ústeckém krajisedm poboček a každáz nich uzavírá smlouvypodle svého,“ potvrzuje Petr Severa z krajskéhoúřadu. |
Velké výdaje totiž mají nejen okresy, kde se za komunistů postavily velké nemocnice (Praha, Brno, Plzeň, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava), ale také regiony, kde si pojišťovny navzájem přeplácejí lékaře, aby získaly jejich klienty (VZP není dominantní na severu Moravy od Olomouce po Karvinou).
Ředitelka VZP z Prachatic Jiřina Khaylová ovšem vysvětluje vysoké výdaje své pobočky naopak tím, že v okrese žije málo obyvatel a pojišťovna musí zachovat základní síť služeb specialistů: „Smlouvy nerozšiřujeme, ale těch lidí se nezbavíte, protože mají prostě monopol.“
O třetím důvodu rozdílných plateb hovoří nový ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi: Největší pojišťovna nekontroluje pobočky a ředitelé dávají nové smlouvy, jak je napadne. Jeho kritiku podporuje fakt, že VZP dosud své výdaje na pojištěnce podle okresů nezveřejňovala.
Přísní a hodní ředitelé
„VZP má v Ústeckém kraji sedm poboček a každá z nich uzavírá smlouvy podle svého,“ potvrzuje Petr Severa z krajského úřadu. Pobočky dokonce platí různě za hospitalizace v různých nemocnicích.
Přesto Severa trvá na tom, že nižší příjmy ústeckého zdravotnictví nejsou na úkor kvality.
Severočeští ředitelé jsou přísnější než na severní Moravě. Dokazuje to příklad Mostu, Chomutova a Loun, okresů, kde se nejvíc šetří. Tamní nemocnice jsou v největších dluzích, a tak postupně zavírají svá oddělení.
Rozdílně se přitom chovají i pobočky VZP uvnitř jednoho kraje. Okres Český Krumlov se od prachatického ničím neliší, přitom tamní pacienti stojí ročně v průměru o dva tisíce méně.
Podle ředitele Krajského úřadu v Českých Budějovicích Jana Stráského je důvod ve špatném rozmístnění jihočeských nemocnic. Zatímco ta v Českém Krumlově jen doplňuje velkou budějovickou nemocnici, Prachatice si konkurují s ústavy v nedalekých Strakonicích a v Písku.
Protesty chudých
Kraje dnes chystají zdravotnické koncepce a spolu s tím i síť nemocnic a ambulancí. Hejtmani dosud vesměs chtěli nadbytečné kapacity škrtat, protože se báli dluhů.
Po zveřejnění údajů o rozdílných platbách pojišťovny ale mohou zvolit jinou strategii. Především ti chudší budou žádat, aby byla posílena právě jejich síť. „Nemělo by se stávat, aby pojišťovny hradily péči v krajích rozdílně,“ říká za Ústecko Petr Severa. Podobně si mohou stěžovat Karlovarsko, Vysočina a Zlínsko.
Petr Holub, Aleš Vojíř, Hospodářské noviny