Česká asociace adiktologů spolu s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a Společností pro návykové nemoci ČLS JEP vyjednávala se zdravotními pojišťovnami úhradu zdravotní péče poskytovanou adiktologem. Jakých konkrétních výsledků asociace dosáhly?
V České republice je dnes poměrně dobře dostupná a adekvátně zajištěna rezidenční péče pro pacienty s adiktologickou poruchou, a to formou ústavní střednědobé léčby, většinou v rámci sítě psychiatrických nemocnic. Vedle toho je však dlouhodobě pro tuto skupinu pacientů naprosto nedostatečně zajištěna ambulantní (tedy ambulantní léčba a doléčování) a stacionární péče, která je navíc u řady pacientů efektivnější a samozřejmě finančně méně náročná. Náš návrh pro rok 2016 spočíval ve vytvoření jakési základní krajské sítě. Tedy zhruba 15 adiktologických zařízení s tím, že každý rok budou přibývat další. Zdravotní pojišťovny nakonec přistoupily na poloviční rozsah, tedy zhruba prvních 7 smluv v letošním roce. Předpokládáme, že v každém zařízení bude adiktolog na jeden celý úvazek. Každé pracoviště poskytuje zdravotní službu v souladu s platnými podmínkami pro úhradu výkonů z veřejného zdravotního pojištění dle Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v platném znění. V případě adiktologa se jedná o celkem 6 zdravotních výkonů zaměřených na prevenci a léčbu návykových nemocí.
Kde byly tyto specializované ambulance letos otevřeny? Smlouvy pro odbornost adiktologa již byly uzavřeny?
Adiktologické ambulance, kterých je v ČR kolem dvaceti, již fungují, některé od loňského roku, jiné ještě déle. Všeobecná zdravotní pojišťovna si vybrala pouze sedm z nich, kde bude tuto péči hradit. Jedná se o vybrané ambulance v Praze, Středočeském, Ústeckém, Královéhradeckém, Jihočeském, Olomouckem a Jihomoravském kraji. Dle informací z ústředí VZP je nyní další postup v režii regionálních poboček VZP. Věřím, že smlouvy budou uzavřeny během ledna, ale přesné informace z regionů o aktuálním stavu nemám.
Lze závěry těchto jednání považovat za začátek vzniku sítě adiktologických ambulancí na krajské úrovni?
Pevně věřím, že je to začátek vzniku systematické a provázané sítě služeb, ale než se tak skutečně stane, ještě nějaký to čas potrvá. Vzhledem k rozsahu cílové populace (v ČR jsou 2 miliony kuřáků, půl milionu osob škodlivě užívajících alkohol, 45 tisíc problémových uživatelů pervitinu a opioidů, 80 tisíc patologických hráčů…) by měla existovat vždy jedna adiktologická ambulance na území o velikosti okresu pro dospělé pacienty a vedle toho jedno zařízení na území kraje specializované na klientelu dětí a dospívajících (do 18 let). Co se týká stacionární péče, navrhujeme jedno zařízení na území kraje. Nepředpokládáme, že všichni potenciální pacienti začnou ihned navštěvovat adiktologické služby. Jejich dostupnost je ale jedním ze základních principů včasného záchytu těchto pacientů, kteří se pak často dostávají do ústavní léčby až s rozvinutou závislostí a mnohočetnými zdravotními, sociálními a ekonomickými problémy. Pak je však jejich léčba komplikovanější a z ekonomického pohledu mnohem nákladnější.
Odhadnete, o kolik pacientů by ambulance pečovaly?
Cílovou skupinou pacientů služeb adiktologické ambulance jsou podle MKN-10 osoby, které trpí poruchami, jež byly vyvolány užíváním jedné nebo více psychoaktivních látek (F10–F19), patologickým hráčstvím (F63.0), dalšími obdobnými poruchami a/nebo abúzem látek nevyvolávajících závislost (F55). Jejich zdravotní stav a sociální situace v důsledku užívání psychoaktivních látek/patologického hráčství vyžaduje odbornou péči. Velmi často se pak v klinické praxi jedná o sociálně problematickou klientelu s obtížnou spoluprací, s nízkou tolerancí ostatními pacienty i nepoučenými pracovníky. Na druhou stranu mají specializované odvykací programy relativně náročnou strukturu a vyžadují poměrně vysoký stupeň kooperace pacienta a stabilitu jeho zdraví. Ambulantní adiktologické služby jsou různorodé a jejich profil vychází z místních potřeb a podmínek. Abych uvedl příklad. Naprosto odlišná situace je v Praze, kde je veliký rozsah už jen takzvaného problémového užívání ilegálních drog a „uživí“ se zde adiktologická ambulance zacílená pouze na problémové uživatele ilegálních drog (v Praze jde o 10 tisíc osob) či ambulance specificky cílená pouze na alkoholiky a podobně. Jiná situace pak bude v okresním městě s 30 tisíci obyvatel, kde bude adiktologická ambulance poskytovat péči všem – od uživatelů alkoholu přes gamblery až po kuřáky a uživatele pervitinu. Pokud se budeme bavit v konkrétních číslech, v situaci kdy se jedná o adiktologickou ambulanci v krajském městě, lze odhadovat počet pacientů během jednoho roku mezi 250 až 300 osobami, u ambulance okresního formátu zhruba do 200 pacientů. V roce 2016 by se tak mohlo jednat o zhruba 1500 pacientů v rámci nově nasmlouvaných adiktologických zařízení.