Podíl samovolných potratů mezi ukončenými těhotenstvími naopak roste. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Podle demografů je za snižováním počtu umělých přerušení těhotenství dostupná antikoncepce i sexuální výchova. Vliv na růst samovolné potratovosti má zvyšující se věk matek. Nejvíce narozených dětí mělo loni matku ve věku 31 let, u prvorozených potomků převažovaly devětadvacetileté matky, uvedli statistici.
Na stovku narozených dětí připadlo loni zhruba 32 potratů. V roce 1990 jich bylo 96. Číslo každoročně klesalo. Zatímco před 27 lety na tisícovku obyvatel bylo asi 11 umělých přerušení těhotenství, teď jsou to zhruba dvě.
V roce 1990 statistici evidovali celkem 126.055 ukončení těhotenství, z nich 111.268 umělých přerušení. Ta tak představovala 88 procent všech potratů. Loni bylo interrupcí 20.300, všech potratů pak 35.899. Umělá přerušení tedy tvořila zhruba 57 procent.
„V roce 2014 ve více než polovině případů skončilo těhotenství potratem u žen v nejmladších věkových kategoriích a u žen starších 40 let,“ uvedl statistický úřad ve svém měsíčníku Statistika a my. Mezi lety 2003 až 2014 klesl podíl potratů u žen kolem pětatřicítky téměř o polovinu. Výrazně v tomto období ubylo vdaných žen, které zákrok podstoupily. Samovolné potraty jsou naopak obvyklejší u žen v manželství.
Nejvyšší potratovost při umělém přerušení v letech 2012 až 2014 byla v Karlovarském a Ústeckém kraji, nejnižší naopak na Vysočině, v Pardubickém a Zlínském kraji. Nechtěné těhotenství ukončují častěji ženy s nižším vzděláním. V roce 2014 tvořily interrupce u žen se základním či nízkým vzděláním 77 procent potratů, u vysokoškolaček to bylo 47 procent.
V Československu platil zákon, který umožňoval umělé přerušení těhotenství, od roku 1957. Žádosti o zákrok posuzovaly v minulosti interrupční komise.