V roce 2020 by pacientů mohlo být přes 180 tisíc a v polovině století pak ještě o 200 tisíc více. Důvodem je stárnutí společnosti. Vyplývá to ze zpráv o stavu demence, které vydala Česká alzheimerovská společnost. Bohužel, péče o nemocné u nás proti vyspělým zemím zaostává. „Riziko onemocnění demencí narůstá s věkem. Zatímco v nižších věkových skupinách se prevalence pohybuje v jednociferných řádech, zlom nastává v důchodovém věku, kdy s každým dalším rokem výskyt nemoci přibývá,“ uvádí zpráva. Podle výpočtů a odhadů odborníků trápí demence v Česku každého druhého člověka nad 90 let, každého pátého nad 80 let a nad 65 let každého třináctého. Dvě třetiny nemocných přitom tvoří ženy.
Lidé nad 65 let nyní představují téměř pětinu obyvatel republiky. Podle údajů Českého statistického úřadu jich bylo přes 1,9 milionu a osob nad 90 let žilo v Česku přes 43 tisíc. Podle nejnižších propočtů statistiků by v roce 2030 mohlo být v naší zemi přes 2,4 milionu lidí nad 65 let a přes 720 tisíc lidí nad 80 let, podle druhé varianty by skutečný nárůst u obou skupin byl ještě o sto tisíc větší. V polovině století by mohlo mít osmdesáté narozeniny za sebou dokonce téměř 1,2 milionu lidí a pětašedesátiny přes 3,3 milionu mužů a žen. Stoletých by mohlo být kolem 20 tisíc. Experti se domnívají, že přibývání lidí ve velmi vysokém věku je nejvýraznější demografickou změnou.
Podle České alzheimerovské společnosti není péče v Česku provázaná, část poskytuje zdravotnictví a část sociální služby. Dlouhodobá zdravotně sociální péče v ČR zatím stále neexistuje. Zatímco v Německu potřebné služby dostává čtvrtina pacientů, v Rakousku třetina a ve Švédsku téměř polovina, u nás je poskytována jen necelé desetině potřebných. „Pokud bychom chtěli v ČR nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity ztrojnásobit,“ uvádí ve zprávě společnost.
Zdravotní péči podle ní využívá asi čtvrtina lidí s demencí. Tou trpí také zhruba pětina obyvatel domovů pro seniory. Zájem o osobní asistenci, odlehčování či stacionáře je obrovský, mnohá zařízení mají dokonce pořadníky. Situace se přesto v jednotlivých regionech liší. Kapacita nabídky, kterou poskytují kraje, neziskové či církevní organizace i soukromníci, se zvyšuje jen pomalu. O zhruba 100 tisíc lidí se pak stará rodina nebo známí. Podle odborných zjištění o každého člověka s demencí pečují dva až tři příbuzní, přátelé či sousedé a denně zajišťují až deset hodin péče.
Vláda loni v únoru schválila národní plán opatření pro Alzheimerovu nemoc a podobná onemocnění do roku 2019. Podle zprávy vydají zdravotní pojišťovny na léčbu tohoto onemocnění ročně kolem 430 milionů korun. Celkové náklady na řešení potíží s demencí se ale odhadují až na jedno procento HDP ročně. Podle dokumentu je nutné zlepšit přístup pacientů k péči a včas stanovovat diagnózu. Lékaři by měli při preventivních prohlídkách seniorů vyšetřovat i jejich kognitivní funkce. Změnit by se měla podpora pečujících, počítá se s případnou novou dávkou. Stát by měl také podpořit vznik odborných center.
O autorovi| Zdroj: Zpráva o stavu demence České alzheimerovské společnosti