Iznámila to mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová. Nejdéle stonali pracovníci ze Zlínského kraje, každý v průměru přes 55 dní, téměř o deset dní déle, než činí celorepublikový průměr.
Celkem evidovala ČSSZ v první polovině tohoto roku 660.573 případů ukončených dočasných pracovních neschopností, zatímco ve stejném období loňského roku bylo neschopenek 764.000. Pracovníci prostonali přes 30 milionů dní, o zhruba desetinu méně než loni. A to navzdory prodloužení průměrné doby trvání pracovní neschopnosti o 2,32 dne na 45,75 dne.
Největších počtů dočasných pracovních neschopností dosáhla Praha a Moravskoslezský a Středočeský kraj, které ovšem patří k nejlidnatějším regionům České republiky. Nejdelší průměrnou dobu trvání pracovní neschopnosti zaznamenala ČSSZ ve Zlínském kraji, a to 55,39 dne, a Moravskoslezském kraji, kde trvala každá neschopenka v průměru 52,38 dne. Naopak nejkratší dobu trávili na neschopence pracovníci z Prahy, v průměru 36,31 dne. Žádný jiný region se pod hranici 40 dní nedostal.
Délka trvání neschopenky se prodlužuje s rostoucím věkem. Lidé starší 50 let marodili průměrně 62,5 dne, kdežto lidé do 30 let asi o polovinu méně, přesně 30,7 dne.
Nejčastější příčinou dočasné pracovní neschopnosti, u téměř třetiny případů, byly podobně jako v minulých letech nemoci dýchacích cest. Jen chřipka vyřadila z práce přes 25.000 lidí a akutní infekce dýchacích cest skoro 190.000 lidí. Nejdelší neschopenky však způsobily nemoci pohybové soustavy, kvůli kterým lidé strávili v pracovní neschopnosti dohromady 8,6 milionu dní.