Počet osob odkázaných na umělou výživu každoročně stoupá, varují odborníci z Nemocnice Nový Jičín

16. 11. 2016 8:25
přidejte názor
Autor: Redakce
V České republice každoročně onemocní onkologickým onemocněním okolo 80 tisíc lidí. Zákeřné onemocnění a jeho léčba lidský organismus oslabuje, nemocní lidé tak často přestávají přijímat dostatek potravy.


Podvýživa v současné chvíli postihuje dvě třetiny onkologických pacientů, z nichž značná část nemůže dokonce přijímat stravu běžným způsobem. A tak jsou tito pacienti odkázáni na umělou výživu. V Nemocnici Nový Jičín, která je členem skupiny AGEL, musí více než polovina klientů nutriční ambulance využívat dokonce podporu výživy formou roztoků určených k popíjení, k aplikaci do žaludku či střeva.

V Nemocnici Nový Jičín nacházejí nejen onkologičtí pacienti z řad dospělých i dětí výjimečně komplexní služby v oblasti výživy, které nabízejí jen v několika málo zařízeních v republice, nejblíže například v Brně či v Hradci Králové. V minulém roce bylo v péči nutriční ambulance Nemocnice Nový Jičín celkem 1217 pacientů, z nichž přesně 700 využívalo podporu výživy formou roztoků určených k popíjení, aplikaci do žaludku či střeva a 26 pacientů bylo odkázáno na nitrožilní podání umělé výživy. Počet pacientů přitom stále stoupá, byť to není ve společnosti na první pohled vidět.

„Pacientům nabízíme všechny možnosti nutriční péče v domácím prostředí, ať už jde o enterální výživu podávanou ústy nebo do žaludku či střeva, nebo parenterální výživu podávanou nitrožilně, tedy do cévního systému,“ říká MUDr. Kamil Bezděk, lékař nutriční ambulance Nemocnice Nový Jičín s tím, že umělá výživa bývá nejčastěji podávána pacientům se vzniklým nedostatkem základních živin, tedy cukrů, tuků či bílkovin, nebo specifickým deficitem mikronutrientů jako jsou vitamíny, minerály či stopové prvky, a to v podobě roztoků dodávaných do těla.

Umělou výživu využívají lidé bez ohledu na věk či pohlaví. Zhruba polovinu pacientů tvoří onkologičtí nemocní, a to zejména v období kolem operace, radioterapie a chemoterapie. Dále jsou to nemocní s postižením zažívacího traktu, neurologičtí pacienti s poruchami polykání zejména po mozkových příhodách či po úrazovém postižení mozku, nebo geriatričtí pacienti, tedy staří lidé s přidruženým onemocněním.

Počet osob odkázaných na umělou výživu přitom každoročně stoupá. „Od vzniku naší nutriční ambulance v roce 2008 evidujeme každoročně nárůst počtu pacientů, a to v průměru o dvacet procent ročně. Ve společnosti tento nárůst ale lidé příliš nevnímají, protože odkázanost na umělou výživu u člověka na první pohled nepoznáte,“ vysvětluje MUDr. Kamil Bezděk s tím, že podvyživený pacient má však výrazně sníženou svalovou hmotu. Onkologický pacient, který se dostane do kritického stavu, totiž může ztratit během jediného dne až půl kilogramu svalů.

V Nemocnici Nový Jičín přitom lidé odkázaní na umělou výživu nacházejí mimořádně široké možnosti péče, kterou nabízejí jen v několika málo zařízeních v republice. Nemocnice Nový Jičín je totiž jedním z mála pracovišť akreditovaných v oboru klinická výživa a intenzivní metabolická péče v Česku, které zajišťuje nejen školení nutričních terapeutek i lékařů před atestací, ale také poskytuje špičkovou péči všem pacientům s obtížemi v oblasti výživy. „Srovnatelně širokou a kvalitní nabídku služeb najdou lidé nejblíže v Brně či Hradci Králové. Mezi pacienty ze severní Moravy jsme tak jednoznačně nejvyhledávanějším zařízením,“ uzavírá MUDr. Bezděk.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?