Oproti předchozímu roku klesly loni celkové počty onemocnění o 71, tedy o deset procent. Vzhledem k tomuto poměrně výraznému poklesu stoupl podíl cizinců s TBC ze 17 na 18 procent, a to i když počty případů u nich klesly o pět. Nejvíc nemocných cizinců bylo z Ukrajiny, 23, Slovenska, 20, Vietnamu, 15, Mongolska, 12, a Rumunska, 10.
Podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti profesora Vítězslava Kolka je situace ve výskytu TBC v Česku stabilizovaná, případů každý rok ubývá, nízký je i výskyt onemocnění u dětí. Řada lékařů kritizovala zrušení plošného očkování i přeočkování, podle Kolka tak ale Česko udělalo na doporučení Světové zdravotnické organizace. Očkují se dál jen novorozenci v riziku. Většina evropských zemí již nepřeočkovává, velká část neočkuje proti TBC vůbec.
V celkovém počtu pacientů dlouhodobě převažují muži - loni jich bylo 434, žen 175. Tradičně nejvíc případů tuberkulózy je u lidí nad 75 let, kde na 100.000 obyvatel je 14,6 případu TBC. Nově byla loni nemoc odhalena u 600 lidí, po léčení se vrátila devíti, a to sedmi mužům a dvěma ženám.
Ze všech hlášených případů se 91 procent týkalo dýchacího ústrojí, onemocnělo 405 mužů a 152 žen. Hlášeno bylo také 52 onemocnění jinou TBC, například kostí a kloubů, kůže či močové a pohlavní soustavy.
Nad republikovým průměrem 5,8 onemocnění TBC na 100.000 obyvatel byly vedle Prahy také kraje Plzeňský (7,9), Karlovarský a Ústecký (7,2) a Jihomoravský (6,3). Nejméně nemocných bylo stejně jako v předchozích letech v kraji Jihočeském, tři na stejný počet obyvatel. Světová zdravotnická organizace považuje ze kritérium nízkého výskytu 20 případů na 100.000 obyvatel, této hranice dlouhodobě nedosahuje žádný kraj v ČR.
TBC se šíří kapénkami, nemocného trápí kašel, s rozvojem nemoci vykašlává hleny s krví, je dušný, má zvýšenou teploty a noční poty. Může mít zvětšené uzliny, změny na kůži, neurologické problémy.