V Česku bylo loni transplantováno 432 ledvin, 114 jater, 73 srdcí, 26 slinivek a 20 plic. Oproti roku 1991, kdy bylo devět transplantací srdce, stouply počty transplantací srdce devětkrát, počty transplantací ledvin ze 178 téměř 2,5 krát a jater ze dvou na 114. Transplantace slinivky a plic se v roce 1991 neprováděly.
„Pravděpodobně to půjde dál nahoru, protože se tomu dává určitá důležitost, a ta je vyjádřena i v zákoně, který platí od 1. dubna. Zatím se to nemohlo v plnosti projevit, nicméně náznaky v tomto smyslu už jsou,“ řekl Březovský ČTK.
Aktuálně se podle něj řeší financování transplantací, pro každý orgán platí jiná úprava. Nejpropracovanější je financování transplantací ledvin. Dvě hlavní pracoviště, pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, vyjednávají se zdravotními pojišťovnami takzvané balíčkové ceny, které zahrnou úhradu transplantace od její přípravy až po péči o pacienta po ní.
KST spolupracuje s dárcovskými nemocnicemi, kde se ustavila síť transplantačních koordinátorů na ARO. „Školíme vedoucí pracovníky ARO, kteří k nám na školení vysílají také své lékaře. Budeme v tom pokračovat na podzim a celý příští rok, ministerstvo se chystá k tomu vypsat grant,“ řekl Březovský.
Doplnil, že k nárůstu transplantací ledvin přispělo i větší zaměření na živé dárce. Úlohu KST vidí v tom, aby veřejnost o této možnosti informovalo, jak je to pro dárce náročné a jak je vše zabezpečeno právně i sledováním zdravotního stavu dárců prakticky do konce života.
„Snažíme se ukázat, že člověk s jednou ledvinou přežívá naprosto stejně jako jiní lidé se dvěma ledvinami a že někdy i u pacientů, kteří náhle mají s ledvinou problémy, se zjistí, že se narodili jen s jednou ledvinou, takže život s jednou ledvinou je naprosto běžnou záležitostí,“ shrnul.