Drahé kolegyně, vážení lékaři,
jako mávnutím kouzelného proutku uběhlo devět měsíců od chvíle, když jsme poprvé se strachem otevřeli dveře Vašeho oddělení a zároveň dveře do našeho nového života. Než jsme se stačily otočit, doba nástupní praxe je pryč a my radostně a zbrkle vdechujeme poslední dny, kdy jsme byly takzvané sestřičky absolventky.
Už jen vzpomínky na to, kdy jsme dostaly na starost prvního pacienta, nám vloudí velký úsměv na tvář. Zažívaly jsme společně chvíle radosti, poznaly, co je to odpovědnost a hřejivý pocit z dobře vykonané práce. Získaly jsme mnoho nových teoretických a praktických zkušeností z oboru pediatrie, naučily se pracovat se sesterskou dokumentací, plnit ošetřovatelský proces u dětí. Pochopily jsme běžný chod na oddělení a snažily se pacientům poskytnout všestrannou ošetřovatelskou péči. Upřímná pochvala byla pro nás jako pohlazení. A byly jste to právě vy, naše sestry školitelky, které jste nás podporovaly, postrkovaly, když se nám nechtělo a nedařilo. Naučily jste nás lépe se rozhlížet kolem sebe a pomalu rozkreslovat náš život. Podržely jste nás při ukončení nástupní praxe.
Nyní bychom měly vykročit už více méně samy a zodpovědněji. Váháme však, kterou nohou, abyste s námi byli co nejspokojenější. Pro každou z nás něco končí a my jsme přesvědčeny, že i něco hezkého začíná. Dovolte nám poděkovat za trpělivost a lékařům za vědomosti, kterými nás obohatili.
Rády bychom prostřednictvím Vašeho časopisu poděkovaly všem sestřičkám a lékařům z oddělení dětské chirurgie FNKV pod vedením primáře MUDr. Pavla Kryla za perfektní kolegiální přístup, pomoc a především za skvělé přátelství!
Jana H., Jana Ch., Jana M., Anežka S.