Podle studie roste riziko problémů se srdcem s každou další ztrátou zaměstnání. Zatím není přesně stanoveno, jak samotná nezaměstnanost přispívá k dalším infarktům. Příčinou může být kombinace stresu, zhoršení životního stylu a špatná péče o chronické nemoci po ztrátě zdravotního pojištění, uvedl vedoucí studie Matthew Dupre z výzkumného ústavu Duke Clinical Research Institute v Durhamu ve státě Severní Karolína.
„Lidé bez práce možná nemohou kontrolovat svůj vysoký tlak nebo (bez svých obvyklých léků) dbát o cukrovku, případně začnou víc kouřit,“ řekl Dupre. Podle něj je ale ještě brzy na to stanovit konkrétní vazbu a tedy doporučit nedávno propuštěným způsob, jak odvrátit riziko infarktu.
Studie vychází ze zkoumání více než 13.000 Američanů, které výzkumníci sledovali 12 let. Sledovaným bylo na začátku studie v průměru 55 let. Dvě třetiny měly nadváhu, sedmina z nich byla na začátku studie bez práce.
Dupreho tým zjistil, že čím častěji někdo přišel o práci, tím víc se zvýšilo jeho riziko infarktu. I když vědci vzali v úvahu důsledky chudoby, vzdělání, rasy, věku a dalších faktorů důležitých pro srdeční onemocnění, tak měli nezaměstnaní o 35 procent vyšší riziko infarktu, než zaměstnaní vrstevníci.
„Nepřekvapilo nás, že je tam tato vazba. Ale překvapilo nás, že ty důsledky jsou tak velké - na úrovni klasických rizikových faktorů jako je vysoký tlak a cukrovka,“ řekl Dupre.
Ze studie také vyplývá, že riziko infarktu je největší v první roce po ztrátě zaměstnání. Dupre zdůraznil, že lidé, kteří nedávno přišli o zaměstnání, i jejich lékaři by měli mít na paměti toto zvýšené riziko a dávat si větší pozor na případné příznaky infarktu.