Příjmy z pojistného budou podle svazu nižší, než ministerstvo očekává, uvádí se v prohlášení svazu pro ČTK. Ministerstvo na dotaz ČTK uvedlo, že vychází z predikcí ministerstva financí. Zajistilo nejvyšší růst příjmů pojišťoven za posledních pět let. Ke stabilizaci ale je nutné využít i jejich rezerv.
Svaz sdružuje zaměstnanecké pojišťovny a je protiváhou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). I ta mluví o riziku deficitu, očekávané příjmy systému odhaduje zhruba o 2,5 miliardy korun nižší než ministerstvo. Podle ministerstva plynou rozdíly v odhadech z toho, že každá pojišťovna si predikci vytváří z odlišné metodiky, která je neveřejná.
Mluvčí ministerstva Viktorie Plívová uvedla, že resort zajistil 5,5 miliardy korun z navýšených odvodů státu, letos 800 milionů a příští rok 4,7 miliardy, zhruba šest miliard lze očekávat z vyššího výběru pojistného, dalších 1,7 miliardy se počítá na sanaci VZP.
„Ani tyto částky nevyřeší veškeré akutní problémy. Pro stabilizaci je nutné použít i část financí z fondů zdravotních pojišťoven. Jedná se o veřejné prostředky na léčbu pacientů a právě k tomuto účelu budou v důsledku úhradové vyhlášky použity,“ uvedla mluvčí s tím, že kroky současného ministerstva poskytnou čas vládě vzniklé z voleb k tomu, aby pro veřejné zdravotnictví získala víc peněz.
VZP na rozdíl od zaměstnaneckých pojišťoven vyhlášku vítá, protože odstraňuje nerovností v platbách. Dosud platily zaměstnanecké pojišťovny nemocnicím nižší sazby než VZP, podle vyhlášky budou muset platit stejně. Plívová uvedla, že na tomto rozhodnutí ministerstvo trvá, odstraní se historická nerovnováha mezi platbami VZP a ostatních pojišťoven.
Pojišťovny by měly příští rok dát na péči 235 miliard korun, zhruba o deset miliard víc než letos. Podle pojišťoven ale je bilance zdrojů nereálná. Ministr Martin Holcát už dříve řekl, že kdyby měl zohlednit všechny požadavky, musel by získat navíc 50 až 60 miliard.
Nemocnice podle zjištění ČTK dopady vyhlášky propočítávají, vzorce jsou složité. Musejí porovnat strukturu péče, zjistit počty výkonů a pronásobit výkony různými koeficienty. Možná prý ani víc peněz nedostanou. Letos jim úhradová vyhláška vzala z očekávaných příjmů šest miliard, o stejnou částku je připravil růst DPH. Slíbené 4,2 miliardy propad nepokryjí.
Podle zaměstnaneckých pojišťoven naopak hrozí, že platby nemocnicím stoupnou víc než o plánované 4,2 miliardy, a to na úkor ambulantní péče. Svaz také zpochybnil informaci o sbližování sazeb nemocnicím. Stane se prý jen to, že některým nemocnicím budou základní sazby stoupat nepřiměřeně vysoko a jiným naopak klesnou.
Ministerstvo odmítlo, že by nemocnice dostaly víc peněz na úkor ambulancí. Úhrady pro ambulantní specialisty neklesnou pod hodnoty předchozích dvou let. Oproti letošku stoupnou všem druhům péče, uvedlo.
Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka je vyhláška špatná, nerespektuje výrok Ústavního soudu o zrušení regulací. Ministr by podle něj měl vyhlášku „hodit do koše“ a udělat novou, jinak bude Kubek iniciovat na vyhlášku ústavní stížnost.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).