Povinná přeočkování (třeba proti tetanu), podstupuje v řádných termínech 70 procent žen, ale jen 55 procent mužů. Nepovinná očkování (třeba proti chřipce, klíšťovému zánětu mozku nebo žloutence) využívá mezi 15 až 29 lety věku třetina občanů, 33 procent, ve věku mezi 45 až 59 lety 21 procent a nad 60 let se dává nepovinně očkovat 23 procent lidí.
Lékaři upozorňují na to, že zejména u starších lidí má prevence očkováním velký význam. „Imunitní systém s věkem stárne, zvyšuje se riziko závažnějších a komplikovanějších průběhů onemocnění jako chřipka nebo pneumokokové infekce,“ varoval primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.
U starších lidí podle něj komplikuje situaci to, že mívají chronická onemocnění jako vysoký tlak, cukrovku či nemoci srdce a cév. „Pokud se takto nemocní lidé nakazí například chřipkou nebo pneumokokem, často končí s komplikovaným průběhem onemocnění v nemocnici,“ řekl.
V případě povinných očkování a přeočkování stoupá zodpovědnost s věkem, zatímco v případě nepovinných klesá. Nejvíc si přeočkování hlídají lidé ve věku od 45 do 59 let, 67 procent, a nad 60 let, 66 procent. Ve věku 15 až 29 let je sleduje jen 54 procent lidí.
Nepovinná očkování naopak podstupují nejstarší občané nejméně. Seniory od něj odrazují obavy z vedlejších nepříznivých účinků, obává se jich 30 procent dotázaných, zatímco v celkové populaci 25 procent. Seniory podle průzkumu odrazuje také cena vakcín, příliš drahé jsou pro 27 procent, v celé populaci pro 19 procent.
Pětina lidí se domnívá, že se očkovat nemusejí, protože se necítí být nemocemi ohroženi. Nejčastěji se přitom lidé dávají očkovat právě z obav z onemocnění, 65 procent. Na doporučení lékaře se dá očkovat 12 procent, mezi lidmi nad 60 let 20 procent. Dalších deset procent patří do rizikové skupiny, pět procent chce očkováním chránit své okolí a pěti procentům doporučil očkování někdo z rodiny nebo kamarád.