Teď letecká záchranná služba vzlétá z deseti základen. V Plzni a v jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Šest zbývajících mají na starosti do konce roku 2020 tři soukromé firmy - Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové firma DSA, Jihlavu a Ostravu HAT a Olomouc ATE.
V návrhu se také počítá s deseti základnami. Pražskou bude i nadále obhospodařovat policie a plzeňskou armáda, ostatní soukromé firmy. Tyto základny a dále umístěné v Plané u Českých Budějovic, kam se má vrátit z Bechyně, Ostravě a Hradci Králové budou mít nonstop pohotovost, ostatní budou v provozu jen mezi 7:00 a 20:00. Vlastní základnu žádají i Karlovarský a Zlínský kraj, ministerstvo ale plánuje zabezpečit ji smlouvami se Slovenskem a Německem.
"Navrhovaná varianta ve srovnání s variantou státního podniku nemá vyšší náklady a eliminuje riziko selhání zcela nového subjektu v kritickém procesu, jakým je zabezpečení letecké záchranné služby pro obyvatele ČR," píše se v materiálu.
Roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 125 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun
Původní návrh na vznik státní firmy vzešel z expertní komise, s jejími závěry nesouhlasila Asociace krajů ČR. Proti byly i některé politické strany a ministerstva. Vznik státního podniku měl podporu hlavně ANO, KSČM a Zelených. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i loni mluvil o tom, že ANO stále počítá se vznikem státem řízené organizace, jen původní termíny označil za nereálné. Počítal s pořízením vrtulníků a potřebou až 30 pilotů, což bylo také podle kritiků nereálné.
Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí.
V roce 2017 měly zdravotnické záchranné služby téměř 1,1 milionu výjezdů. Přibližně ve třech procentech nejzávažnějších případů vzlétá k pacientovi záchranářský vrtulník, jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.